LN: PAŠERÁCI ZAKÁZANÝCH KNIH I ODBOJÁŘI

Autor: Kristýna Bardová, Lidové noviny. Školáci v Praze 6 objevili další svědectví o našich dějinách. Stávají se součástí sbírky Paměť národa 

Hlavní foto

Pana Glückaufa při útěku z protektorátu chytilo gestapo, čtyři roky byl vězněn a jako jeden z mála přežil pochod smrti. Pan Ludvík dodával informace o pohybu německých vojsk, při Pražském povstání odzbrojoval nacistické velitelství. Pan Mundil se podílel na pašování zakázaných knih do komunistického Československa... 
 
Nejen příběhy těchto pamětníků představilo 11. března v Národní technické knihovně v Praze (NTK) několik desítek žáků 8. a 9. tříd z pražských škol v rámci projektu Příběhy našich sousedů, který realizuje Post Bellum a Praha 6. 
 
Školáci půl roku pátrali ve svém okolí po pamětnících událostí moderních dějin, zpovídali je a natáčeli jejich vzpomínky. Z nahrávek a archivních materiálů se jim podařilo zpracovat životní osudy dvanácti pamětníků z Prahy 6, které se stávají součástí sbírky Paměť národa. 

Na vlastní kůži „Představení židovské obce museli vybrat deset mladých mužů, kteří budou popraveni, a deset popravčích z řad židovské obce. Za každou šibenicí stály rodiny popravovaných a dále všichni obyvatelé ghetta,“ vyprávěl školákům Josef Mundil, rodák z polského Zelowa. 

Žákyně ze ZŠ Norbertov zachytily i vyprávění socioložky Jiřiny Šiklové, jíž se pro aktivitu při pašování samizdatové literatury říkalo „Pražský pošťák“ a která kvůli tomu strávila téměř rok ve vězení. 

Prostřednictvím osobního setkání se žáci seznamují s některými fenomény moderních dějin a mohou porozumět životu ve 20. století. Při zpracovávání vzpomínek si také vyzkouší práci dokumentaristů: pod vedením profesionálů natáčejí o životě pamětníka filmové dokumenty, zpracovávají prezentace nebo mohou připravit reportáž v Českém rozhlase. 

„Školáci se do práce často zcela ponořili, například tým ze ZŠ Hanspaulka uspořádal pro mladší spolužáky výtvarnou dílnu na téma naděje, štěstí, vztahy a dobro, inspirovanou příběhem paní Grozdanovičové, jež prožila čtyři roky v terezínském ghettu,“ říká vedoucí vzdělávacího projektu Hana Hniličková z Post Bella. 

Zmíněný tým získal při prezentaci v NTK hlavní cenu od poroty složené z profesionálních dokumentaristů, historiků a učitelů. 

Putovní výstava Po slavnostní prezentaci byla zahájena výstava představující osudy natočených pamětníků, veřejnosti je přístupná do konce března ve Skleněném paláci na pražském náměstí Svobody, pak bude putovat po zapojených základních školách. Všechny výstupy žáků jsou publikovány na stránkách Pribehynasichsousedu.cz. 
 
Společnost Post Bellum zaznamenává vzpomínky pamětníků významných událostí moderních dějin již čtrnáct let a vytváří z nich internetovou sbírku Paměť národa, která obsahuje více než tři tisíce příběhů. 

Výstava nyní probíhá do 8. 4. 2015 v Galerii Chodník ve Skleněném paláci na náměstí Svobody 1, Praha 6 - detailní informace zde: http://www.praha6.cz/akce/galerie-chodnik-2015-03-12.html 

Související články

Dnešní park Lázaro Cárdenase del Río má relativně bohatou historii. Vznikl jako součást zeleného pásu Dejvic a Bubenče, na základě regulační studie z 20. let 20. století. Posléze byla východní část tohoto pásu přejmenována na Náměstí Interbrigády a v 70. letech minulého století se stala jakýmsi „odkladištěm“ jinde neumístěných soch a pomníků. Byly zde umístěny sochy Simona Bolívara a Benita Juáreze. A možná právě jejich existence dala následně podnět HMP přejmenovat v roce 2000 tuto východní část parku na Park Lázaro Cárdenase del Río.

Celý článek15. 3. 2024