Vítkovice ukončily nadvládu Střešovic

Florbalisté Vítkovic vyhráli v sobotu na zimním stadionu v Ostravě Porubě rozhodující páté finále florbalové Fortuna extraligy nad Tatranem Střešovice 5:4 a po devíti letech získali mistrovský titul.
Hlavní foto

Vítkovice slaví triumf v české nejvyšší florbalové soutěži po devíti letech, naposledy se jim podařilo vyhrál extraligu v roce 2000. Celkově je to jejich čtvrtý triumf a u každého z nich byl současný kapitán týmu Daniela Folta. Právě on zařídil rozhodující gól, když dvanáct minut před koncem zakončil secvičenou standardní situaci.

Tým Vítkovic přerušil osm let dlouhou sérii mistrovských let Tatranu a před domácím publikem úřadujícího šampiona sesadil z trůnu.

Na zimní stadion do Poruby ještě v průběhu první třetiny proudily davy florbalových fanoušků, kteří díky čerstvé zprávě ze švédského play-off, sledovali souboj nejen o mistrovský titul, ale i o jisté místo ve florbalové Lize mistrů - European Cupu. Stockholmský AIK totiž jako obhájce evropského zlata vyhrál i po vítězství nad Warbergem 6:2 švédskou ligu a severská země tak přišla o možnost dvojího zastoupení.

Prim na straně Vítkovic už od začátku hrála druhá řada, které svědčil příchod Folty. Tatran opět tradičně hrozil z jednoduché a přímočaré hry.
Velkou příležitost skórovat promarnil už v úvodu zápasu Vladař, který po chybě obrany Střešovic zůstal osamocený sám před Kafkou.

Domácí se ale gólu dočkali, když po standardce prostřelil Kafku od mantinelu Tomašík. Na to reagoval hostující kouč Ďarmek změnami v sestavě, poslal do útoku Garčara a hra nabyla na atraktivitě.

V závěru první dvacetiminutovky ale zaznamenali gólovou radost opět domácí, když si před Kafkou zpracoval nahozený míček Ťopek a bekhendem zakončil na 2:0.

Tatran měl na konci první třetiny výhodu přesilovky, nevyužil ji, ale více než minutu a půl v početní výhodě pokračoval na začátku druhé části.

Poté, co Střešovičtí nabídnutou výhodou pohrdli, přišly paradoxně dva laciné góly do Ciompovy klece. Do té doby velmi jistého gólmana domácích nachytal střelou z vlastní poloviny hřiště Deutsch, vyrovnání o několik sekund později zaznamenal Fridrich po rychlém protiútoku.

Domácí tým ale vrátil do vedení Vladař po výzvě Patrika Suchánka a další dvougólový náskok zajistil pohotovou střelou Lukáš Hrubý.

Kontaktním gólem ale udržel hosty ve hře Martin Richter, který prostřelil Ciompu od levého mantinelu.

V poslední třetině se dočkal Tatran dalšího vyrovnání skóre, když von der Pahlen využil početní převahu po Jedličkově nahrávce. Právě na Jedličkovi se předtím vyfauloval Patrik Suchánek.

Vítkovická odpověď ale přišla vzápětí, na konci secvičené standardní situace bylo gólové zakončení matadora Folty.

O poslední možnost srovnat výsledek přišly Střešovice v početní převaze, když podruhé v krátké době pykal Patrik Suchánek. V posledních třech minutách už si domácí tým vítězství udržel i přes power-play Tatranu a před skandující arénou mohl oslavit titul.

Utkání je možné shlédnout na internetovém portálu videosport.cz

1.SC WOOW Vítkovice – Tatran Střešovice 5:4 (2:0, 2:3, 1:1) Branky: 11. Tomašík (Sladký), 18. Ťopek (Kološ), 31. Vladař (P. Suchánek), 36. L. Hrubý (Kološ), 48. Folta (L. Hrubý) – 23. Deutsch (von der Pahlen), 24. Fridrich (Jedlička), 37. Richter (Garčar), 47. von der Pahlen (Jedlička) Vyloučení: 2:1. Využití: 0:1. Rozhodčí: Černý, Janoušek. Diváci: 2826. Sestavy: Vítkovice: Ciompa – Brus, Jelínek, Kološ, P. Suchánek – Sladký, Tokoš, Tomašík - L. Hrubý, Folta, Ťopek – V. Hrubý, Mojžíšek, Vladař – Vaněk. Tatran: Kafka – Deutsch, Přívara (od 15. L. Brus), Klimeš, Štegl – Jedlička, Fridrich, von der Pahlen – Hlavička, Richter, Garčar – Jendrišák, Vávra

Páté finále - hodnocení hráčů

(podle www.florbal.cz)

I přes porážku v nejdramatičtějším florbalovém finále posledních let Tatran Střešovice skvěle reprezentoval svou domácí městskou část. Všichni hráči i vedení týmu si zaslouží mimořádné ocenění. 

"Hoši, děkujeme!"

Související články

Dnešní park Lázaro Cárdenase del Río má relativně bohatou historii. Vznikl jako součást zeleného pásu Dejvic a Bubenče, na základě regulační studie z 20. let 20. století. Posléze byla východní část tohoto pásu přejmenována na Náměstí Interbrigády a v 70. letech minulého století se stala jakýmsi „odkladištěm“ jinde neumístěných soch a pomníků. Byly zde umístěny sochy Simona Bolívara a Benita Juáreze. A možná právě jejich existence dala následně podnět HMP přejmenovat v roce 2000 tuto východní část parku na Park Lázaro Cárdenase del Río.

Celý článek15. 3. 2024