Dukla Praha si v druhé lize vybojovala záchranu

Poslední zápas nemusel být pro fotbalisty dejvické Dukly Praha jen závěrečným druholigovým utkáním v tomto ročníku, ale mohl pro ně být posledním druholigovým zápasem vůbec. Hráčům z Julisky totiž hrozil sestup.
Hlavní foto

Jenže Dukla utkání proti Bohemians Praha s přehledem zvládla, porazila už jistého vítěze druhé ligy 3:1 a zajistila si účast v příštím ročníku druhé nejvyšší soutěže.

"Bylo to pro nás hrozně těžké utkání, protože jsme věděli, že opravdu musíme vyhrát,“ řekl po utkání šťastný trenér domácích Günter Bittengel.

Dukla si však nakonec mohla dovolit i remizovat, protože Hlučín, který na ni ztrácel z patnácté pozice jeden bod, hrál doma s Fulnekem jen 1:1. "To jsme nevěděli. Na stadionu byl striktní zákaz hlášení výsledků z jiných utkání,“ vysvětlil Bittengel.

Fotbalisté z Julisky neponechali svůj osud náhodě a velkou bojovností si vítězství zajistili už v prvním poločase, který vyhráli 2:0. "Dukla vyhrála zaslouženě, její motivace byla prostě mnohem větší,“ uznal trenér Bohemians Luboš Urban.

V obraně i ve výkonu několika hráčů ze Střížkova však tentokrát zůstaly velké mezery. "Někteří hráči mě svým výkonem zklamali, asi slavili postup víc, než měli,“ řekl Urban.

Ten do utkání nasadil ty hráče, kteří si za sezonu příliš nezahráli. "Byla to pro ně odměna, i proto, že někteří v létě odejdou,“ naznačil, konkrétní jména však sdělit nechtěl.

Oba týmy tak končí sezonu spokojeně. Dukla je ráda, že se ve druhé lize udržela. Bohemians zase jásají, protože soutěž opouštějí a příští ročník si zahrají o patro výš.

(podle MF DNES, autor: M. Včeliš, foto: ČTK)


Další odkazy
Znovuzrozené Dukle se i přes prohru tleskalo
Dukla desetkrát zámožnější

Související články

Dnešní park Lázaro Cárdenase del Río má relativně bohatou historii. Vznikl jako součást zeleného pásu Dejvic a Bubenče, na základě regulační studie z 20. let 20. století. Posléze byla východní část tohoto pásu přejmenována na Náměstí Interbrigády a v 70. letech minulého století se stala jakýmsi „odkladištěm“ jinde neumístěných soch a pomníků. Byly zde umístěny sochy Simona Bolívara a Benita Juáreze. A možná právě jejich existence dala následně podnět HMP přejmenovat v roce 2000 tuto východní část parku na Park Lázaro Cárdenase del Río.

Celý článek15. 3. 2024