Výstava vzdává hold hrdinům první světové války a jejím cílem je také vybídnout místní obyvatele k zamyšlení nad původními názvy ulic Bubenče a Dejvic, které byly povětšinou věnovány památce těch, kteří bojovali za naši svobodu a vznik samostatné československé republiky.
Místa legionářských bojišť i jména legionářů měla být navždy připomínána prostřednictvím názvů ulic v Bubenči a v Dejvicích. Bohužel křehká léta svobody v období po dvou světových válkách byla zpřetrhána obdobím totality, která se ze všech sil snažila vzpomínku na československé legionáře vymazat z paměti českého národa.
„Průběžně dostáváme žádosti od občanů o přejmenování konkrétních ulic. Rozhodli jsme se tedy pro tuto formu výstavy, abychom lidem ukázali, jak se jejich ulice dříve jmenovala a zda by nestálo za to vrátit jí její původní název,“ říká radní městské části Praha 6 pro sport, kulturu a bezpečnost Jan Lacina.
Radnice Prahy 6 společně s Vojenským historickým ústavem a Post Bellum tak přišla s myšlenkou prostřednictvím výstavy představit původní názvy ulic a vyzvat tak občany Prahy 6 k zamyšlení, zda by nestálo za to některé původní názvy obnovit a vrátit tak vzpomínku na hrdiny, kteří bojovali za naši svobodu a vznik samostatného československého státu.
„Praha 6 je s armádou provázána od jejího samotného vzniku, který se datuje stejně jako vznik Československa do roku 1918. Vojenské budovy se nacházejí v okolí Vítězného náměstí, doplňují názvy ulic i pomníky, při nichž si pravidelně společně se zástupci armády připomínáme statečné činy našich hrdinů,“ říká starosta městské části Praha 6 Jakub Stárek.
„Praha 6 je tzv. vojenská čtvrť. Vznik Československé republiky v říjnu 1918 s sebou přinesl i nutnost vybudování armády. Již od 14. listopadu 1918 se začalo etablovat Ministerstvo národní obrany. Jedním z limitujících faktorů byl problém s umístěním jeho jednotlivých úřadů. Jako ideální řešení se jevilo umístit je do rozvíjejícího se území Dejvic a Bubenče,“ doplňuje ředitel Vojenského historického ústavu Aleš Knížek.
„Téměř dvě třetiny názvů ulic zůstávají pojmenovány tak, jak se to stalo v roce 1952. Například ulice, která nesla původně název Setniny Nazdar, jejíž 100. výročí založení jsme si na konci srpna připomněli, se dnes jmenuje po ruském romantickém básníkovi Někrasovovi a takových příkladů je celá řada,“ dodává Michal Burian, historik Vojenského historického ústavu.
V roce 1925 schválila pražská městská rada šest zásad pro názvy ulic a tehdy došlo k pojmenování řady bubenečských a dejvických ulic podle významných bojišť a osobností první světové války spojených s působením československých legií. K první vlně přejmenování došlo za německé okupace, a ačkoli se po roce 1945 ulice nakrátko vrátily k původním názvům, po nástupu komunistické moci došlo v roce 1952 k nahrazení téměř všech jmen spojených s legiemi. Až po roce 1989 se část ulic vrátila ke svým původním názvům.
Fotogalerie
