O stavbě automobilového tunelu pod Strahovem začalo město uvažovat začátkem sedmdesátých let. Stavba byla zahájena v roce 1985, průzkumná štola se však začala razit již v roce 1979. Po rozsáhlých demolicích v okolí Švédské ulice začal Metrostav razit tunel od jihu a zároveň i ze středu směrem k severu. Úplně proražen byl v roce 1991.
V roce 1992 muselo být z finančních důvodů tempo výstavby tunelu podstatně zvolněno. Rychleji mohla výstavba pokračovat až po vydání první emise městských obligací v polovině roku 1994. Tunel byl dostavěn v roce 1997, otevřen v listopadu téhož roku.
Na výstavbě strahovského tunelu pracovalo v některých chvílích najednou až pět set lidí. Kromě Metrostavu, který byl generálním dodavatelem, se na stavbě podílelo dalších několik desítek firem. Například Vojenské stavby razily polovinu tunelu. Investiční náklady samotného tunelu činily téměř pět miliard korun, další miliardy stály či ještě stát budou související stavby umožňující napojení tunelu na stávající komunikace, především pak mimoúrovňová křižovatka na severní straně portálu (Malovanka).
Tunel, s denní kapacitou 43.000 vozidel, je součástí vnitřního pražského okruhu, která spojuje Smíchov s pomezím Břevnova a Střešovic. Na jižní straně na něj navazuje tunel Mrázovka, na opačném konci se v současné době začala budovat soustava tunelů, která by měla být hotova v roce 2011 a umožnit podzemní průjezd přes Letnou a Stromovku až na druhý břeh Vltavy v Troji (tzv. tunelový komplex Blanka).
Strahovský tunel je dva kilometry dlouhý, z toho ražená část má délku 1544 metrů a hloubená 460 metrů. Tvoří jej dva samostatné tubusy s dvěma jízdními pruhy (plánován byl i tubus třetí, realizován ale nebyl - v budoucnosti je jeho výstavba možná). Tunel má příčný řez 125 m2 podjezdovou výšku 4,8 metru a podélný sklon 3,2 procenta.
Tunel patří k nejmodernějším v Česku a je považován i za jeden z nejbezpečnějších. Je vybaven vzduchotechnikou, kamerovým systémem, měřením emisí, požární signalizací i únikovými zónami. Obě tunelové roury jsou hermeticky uzavíratelné, tudíž lze podzemní prostory dočasně využívat i jako obří kryty. Přibližně uprostřed tunelů navazují na obě trouby větrací šachty. Podle informací z roku 2004 stojí provoz a běžná údržba Strahovského tunelu pražskou Technickou správu komunikaci (TSK) 22 milionů korun ročně.
Stavba Strahovského tunelu svého času vyvolávala řadu protichůdných názorů a emocí. Dílo mělo především ulehčit dopravě v přetížené části metropole, zlepšit životní prostředí, snížit exhalace a hluk. Kritici stavby však poukazovali na skutečnost, že nenavazuje na další komunikace, a tedy sám o sobě historické části neuleví. Proti smíchovskému vyústění tunelu se dlouhou dobu stavěl hygienik hlavního města Prahy, svůj souhlas vydal teprve v září 1995.
Strahovský tunel získal v anketě 7 divů Prahy 6 celkem 42 hlasů a umístil se na 19. místě. Více o anketě ZDE
