7 divů Prahy 6

Přehled nominací a postupujících objektů v jednotlivých kolech.

1. místo • Břevnovský klášter (347 hlasů)
Břevnovský klášter jako první mužský klášter v Čechách byl založen roku 993 knížetem Boleslavem II. a (posléze) sv. Vojtěchem. Nadějně se rozvíjející duchovní centrum bylo vypleněno husity a následně při bojích třicetileté války. Dnešní podobu vrcholného baroka má od 1. pol. 18. století, kdy byl Kryštofem Dienzenhoferem a jeho synem Kiliánem Ignácem postaven kostel sv. Markéty, konventní budova a prelatura. Komplex byl v roce 1991 vyhlášen Národní kulturní památkou ČR. Objekt Vojtěšky se při oslavě milenia kláštera stal domovem papeže. [startovní číslo 2]

2. místo • Obora Hvězda s letohrádkem (334 hlasů)
Lovecká obora o rozloze 86,5 ha vznikla za Ferdinanda I. v roce 1534 z původního lesa zvaného Malejov . Vlastní letohrádek pak roku 1555 vestavěl dle vlastního návrhu Ferdinand Tyrolský z lásky k jedné z nejkrásnějších žen renesance Filipině Welserové, s kterou byl tajně oddán. Nástropní štuky letohrádku patří k jedinečným renesančním památkám střední Evropy. Letohrádek využívá Památník národního písemnictví pro výstavní účely, spolu s oborou je od roku 1962 prohlášen za Národní kulturní památku ČR. [startovní číslo 5]

3. místo • Stará čistírna odpadních vod v Bubenči (154 hlasů)
V letech 1895 – 1906 byl v Praze podle projektu anglického inženýra W. H. Lindleye vybudován stokový kanalizační systém vč. čistírny odpadních vod. Čistírenská technologie – česla, lapače písku i sedimentační nádrže jsou ukryta v podzemí a  s minimálním poškozením dodnes prezentují mistrnou práci s cihlou. Přestože byla původně uvažovaná kapacita  pro 400 tis. obyvatel, zařízení sloužilo až do roku 1967. V dnešní době zde působí Ekotechnické muzeum, které zpřístupňuje veřejnosti tuto unikátní technickou památku. [startovní číslo 7]

4. místo • Vila dr.Müllera (135 hlasů)
Vila dr. Müllera od předního architekta moderny Adolfa Loose byla postavená v letech 1929 - 1930. Představuje výjimečnou ukázku tzv. „raumplánu“, to je řešení vnitřního prostoru v několika úrovních při zachování lapidárního vnějšího kubického objemu. Vila byla prohlášena v roce 1995 za Národní kulturní památku ČR. [startovní číslo 4]

5. místo • Barokní opevnění s Píseckou bránou (120 hlasů)
V severozápadní části Prahy zůstaly zachovány bašty barokních fortifikací s jedinou zachovalou městskou branou – Píseckou bránou, zvanou též Bruska či Karlova. Dle návrhu Františka Vogota byla postavena roku 1721 architektem Giovannim Battistou Alliprandim. Vlastní brána byla roku 2001 Městskou částí Praha 6 zrekonstruována na kulturní zařízení. [startovní číslo 9]

6. místo • Strahovský stadion (119 hlasů)
Ve své době největší stadion v Evropě – Strahovský, byl budován od roku 1926 a pojal v útrobách svých tribun více než 180 tisíc diváků. Původně dřevěné tribuny byly v roce 1930 nahrazeny slavnostním Sokolským stadionem dle návrhu architektů Aloise Dryáka, Ferdinanda Balcárka a Karla Koppa. Dnešní komplex pěti stadionů a dalšího sportovního vybavení je využíván pro sport v rozsahu neodpovídající ambicím areálu. Příprava transformace celého areálu je zatím v rovině teoretické. [startovní číslo 1]

7. místo • Areál volného času Ladronka s usedlostí (106 hlasů)
Původní fortifikační usedlost Ladronka uprostřed pásu Strahovsko – motolských svahů sloužila jako hospodářská usedlost. Od roku 1950 byl objekt opuštěn a trvale chátral. V roce 1993 byl obsazen squatery. V letech 2002 – 2005 zde byl zřízen Prahou 6 Areál volného času, jehož páteř tvoří zatím 3,8 km dlouhá in-line dráha. Stravovací a sociální zázemí areálu je v rekonstruované usedlosti. Pro své výjimečné řešení a společenský význam obdržel areál s usedlostí nominaci na Stavbu roku 2006. [startovní číslo 23]

8. místo • Vítězné náměstí (92 hlasů)
Na základě regulačního plánu prof. Ant. Engla bylo ve dvacátých a třicátých letech dvacátého století zastavěno pomezí katastru Dejvic a Bubenče sevřenou blokovou strukturou nájemních činžovních domů. V centru vzniklo Vítězné náměstí. Výstavbu přerušila II. světová válka, v současné době se připravuje jeho dostavba. Prostor Dejvic a Bubenče je součástí památkové zóny od roku 1993. [startovní číslo 6]

9. místo • Mezinárodní letiště Ruzyně (92 hlasů)
V roce 1937 bylo podle návrhu arch. Adolfa Benše postaveno a otevřeno Mezinárodní letiště v Ruzyni na Dlouhé míli, dnes Terminál jih. V šedesátých letech založený Terminál sever byl do dnešní doby rozšířen na tzv. Nové letiště. Výstavba terminálů i provozních budov pokračuje tak, že areál v roce 2005 odbavil 10,8 mil. cestujících a získal prestižní cenu World Airport Awards 2005. [startovní číslo 15]

10. místo • Hradiště Šárka (92 hlasů)
Rozkvět slovanského hradiště Šárka spadá do 8. století našeho letopočtu, kdy bylo bohatým obchodním střediskem ještě před vznikem Pražského Hradu. Rozkládalo se na Kozákově skále a Vanžově v Divoké Šárce. Jako významné archeologické naleziště bylo v roce 1995 vyhlášeno Národní kulturní památkou ČR. [startovní číslo 35]

11. místo • Bílkova vila s galerií (77 hlasů)
Mezi unikátní stavby patří bezesporu Bílkova vila, patřící dnes Národní galerii. Vilu postavil v roce 1911 stavitel Antonín Hulán dle vlastního návrhu sochaře, malíře a grafika Františka Bílka jako objekt pro bydlení s ateliérem i výstavní galerií. Velmi osobitý výtvarně silný objekt ukončen první rovnou střechou v Praze je výrazným příspěvkem českého symbolizmu a Art Nouveau. [startovní číslo 18]

12. místo • Bývalý hotel Internacionál (70 hlasů)
Cenným reprezentantem architektury socialistického realismu je bývalý hotel Internacionál z let 1952 – 1956. Byl postaven podle plánů arch. Jeřábka z VPÚ. Dnes jako hotel Crowne Plaza nabízí nejen velmi osobité prostředí k ubytování, ale svým věžovitým tvarem se stal typickou dominantou horizontu Prahy 6. [startovní číslo 17]

13. místo • Spejbl a Hurvínek (66 hlasů)
Když v roce 1920 vyřezal Karel Nosek poprvé figurku Spejbla (a o tři roky později pak s bratrem ještě figurku Hurvínka) netušil, jakou divadelní tradici založí. Divadlo Spejbla a Hurvínka se brzo stalo známým nejen u českých dětí, ale figurky procestovaly i 33 zemí 4 kontinentů, hovoří 19 jazyky vč. čínštiny a japonštiny. Od roku 1995 sídlí a hraje divadlo Spejbla a Hurvínka v bývalém kině Svornost v Bubenči. Zde také oslavil v letošním roce své osmdesáté narozeniny Hurvínek. [startovní číslo 20]

14. místo • Osada Baba 1932 (72 hlasů)
Výstava architektury Osada Baba 1932 tvořený komplexem 33 vil s plochými střechami z roku 1932 je považován za ojedinělou ukázku české funkcionalistické architektury. Na stavbě této vzorové osady se podíleli přední čeští architekti, jako např. Josef Gočár, Pavel Janák, Ladislav Žák, bří Kerhaufové a další, a jediný cizinec, holanďan Mart Stam. Od roku 1993 prohlášeno za památkovou zónu. [startovní číslo 3]

15. místo • Kolonie Ořechovka (56 hlasů)
Na základě soutěže bylo v roce 1920 započato s výstavbou vilové kolonie zvané Vořechovka dle vítězného projektu architektů Jaroslava Vondráka a Jana Šenkýře. Do roku 1923 byla postavena kolonie 197 domů s 224 byty, v centru dle projektu J. Vondráka byla postavena ústřední budova s obchody, kinem, restauracemi a ordinací lékařů, v roce 1927 byl společenský význam budovy ještě zvýšen rozšířením o divadelní a taneční sál. Kolonie Ořechovka je památková zóna od roku 1991. [startovní číslo 12]

16. místo • Hanspaulská fotbalová liga (50 hlasů)
Již 68 let se na jaře a podzim na více než čtyřiceti hřištích celého území hlavního města odehrávají stovky zápasů Hanspaulské fotbalové ligy. V osmi výkonnostních ligách se jich účastní přes 10 tisíc hráčů přihlášených v 736 týmech. Díky ohromné popularitě a masovosti celé akce se jedná o fenomén, který v republice nemá srovnání. [startovní číslo 24]

17. místo • Petschkovy vily v Bubenči (46 hlasů)
Od roku 1923 staví svá rodinná sídla v Praze 6 - Bubenči rodina uhlobarona Otto Petscheka. První návrh domu nakreslil německý architekt Maxmilián Spielmann a postavil pražský architekt a stavitel Matěj Blecha. Vznikl jedinečný palác s obrovským zázemím, kam se v roce 1929 rodina uhlobarona přestěhovala. Pro svojí jedinečnost sloužila vila za války vrchnímu velení německé armády, v květnu 1945 zde pobývala Rudá armáda a od roku 1948 je sídlem amerického velvyslance. V dalších vilách, které postavil bratr a strýc Otto Petschka, sídlí dnes čínské a ruské velvyslanectví. [startovní číslo 25]

18. místo • Hradní vodovod s vodovodním domkem (44 hlasů)
V letech 1540 – 1573 bylo vybudováno vodovodní potrubí z úbočí svahů Liboce, Veleslavína a Střešovic na Pražský Hrad. Sedm vodosběrných štol odvádělo vodu dřevěným potrubím pravidelně doplněným manipulačními domky. Poslední z domků, dodnes z roku 1555 zachovaný, uprostřed parku Daniela Adama z Veleslavína, byl Prahou 6 opraven v roce 2001 a je zařazen mezi Nemovité kulturní památky Prahy. [startovní číslo 28]

19. místo • Strahovský automobilový tunel (42 hlasů)
Součástí Městského dopravního okruhu je Strahovský automobilový tunel, dlouhý 2 km (z nichž jsou více jak ¾ raženy, zbytek hlouben) propojující Smíchov s Břevnovem dvěmi dvoupruhovými tunelovými troubami vybavenými příčným větráním s nuceným oběhem a moderní technologií řídících systémů. Byl postaven v letech 1985 – 1987 za 4,8 mld. korun. [startovní číslo 13]

20. místo • Bývalá Buštěhradská dráha s nádražím Praha – Dejvice (42 hlasů)
Buštěhradská dráha z Dejvic na Kladno a Lány z roku 1930 je druhou nejstarší železnicí na evropském kontinentu. Jako koňka sloužila k dopravě dřeva, stavebního kamene a později i uhlí do Prahy. Původní vozy se vyráběly podle návrhu Jozefa Božka. V roce 1863 byla dráha přestavěna na parní pohon, v roce 1866 prodloužena přes Stromovku tunelem na nádraží v Bubnech. Část původních objektů je dodnes zachována. [startovní číslo 27]

21. místo • Poutní cesta výklenkových kaplí z Lorety do Hájku (41 hlasů)
Od roku 1720 spojuje Lorety na Hradčanech a Hájku poutní cesta výklenkových kaplí, která přechází územím Prahy 6 a 17, Hostivic, Jenče a Červeného Újezda. Jednoduché stavby poutního zastavení s obrazy výjevů ze života sv. Marie a sv. Františka na trase dlouhé 13 km jsou v současné době postupně rekonstruovány a trať poutní cesty dle možností obnovována. [startovní číslo 26]

22. místo • Bojiště na Bílé hoře s mohylou (39 hlasů)
8. listopadu 1620 na Bílé hoře došlo k bitvě protestantských a katolických vojsk, která zahájila třicetiletou válku. V roce 1920 byl zbylý nezastavěný prostor z iniciace Sokolů pietně upraven a doplněn mohylou s Alejí exulantů. Je součástí Národní kulturní památky Obora Hvězda s letohrádkem a připomíná významnou událost evropských dějin. [startovní číslo 21]

23. místo • Park soch Hadovka (38 hlasů)
V roce 2004 byl rekultivován chybějící pás radiální zeleně Dejvic v oblasti Hadovky a podél nově vystavěné administrativní budovy byl upraven na Park soch. V současné době je zde trvale umístěno sedm objektů od sochařů S. Milkova, F. Skály, J. Zoubka, J. Róny a M. Gabriela, které reprezentují výtvarné názory na přelomu tisíciletí. V následujících letech byl Park soch doplněn oblíbeným dětským hřištěm. [startovní číslo 11]

24. místo • Hotel Praha (32 hlasů)
Uprostřed vilové zástavby Hanspaulky byl v roce 1980 otevřen dle návrhu prof. J. Paroubka a kolektivu pětihvězdičkový hotel o celkové kapacitě 124 pokojů se zázemím, původně koncipovaný jako luxusní stranická ubytovna. Objekt osobité architektury v původní Petschkově zahradě doplnil jeden z typických pohledových horizontů Prahy 6. [startovní číslo 16]

25. místo • Skleněný palác v Bubenči (32 hlasů)
Na bubenečském náměstí Svobody byl v letech 1936 – 1937 vystavěn jako součást uzavřeného bloku velkodům Zemské banky podle projektu arch. R.F. Podzemného, zvaný obecně „Skleňák“. Dům s komfortními byty prezentuje vyspělé architektonické i technické řešení své doby. Objekt je památkově chráněn a v současné době zde Praha 6 provádí rekonstrukci fasád a parteru včetně zřízení nové obřadní síně, kavárny a dalších provozoven. [startovní číslo 22]

26. místo • Hostinec U slona v Sedlci (20 hlasů)
Reklamní pavilon Pražského měšťanského pivovaru v podobě obřího železobetonového slona s taneční restaurací v útrobách byl atrakcí na Pražském výstavišti roku 1908. Po skončení výstavy ho hostinský Šenk nechal přemístit do Sedlce, kde až do II. světové války lákal výletníky k posezení. V roce 1969 byly odstraněny trosky restaurace U slona. [startovní číslo 33]

27. místo • Vodní nádrž Džbán (19 hlasů)
Vodní nádrž Džbán v Přírodním parku Šárka – Lysolaje je od svého vzniku v šedesátých letech 20. století bohatě využívána k rekreační činnosti. Sypanou zemní hrází o délce téměř 75 m a výšce 9 m, která zadržuje více jak 15 ha vodní plochy, byl vytvořen významný krajinný prvek s retenční funkcí. [startovní číslo 34]

28. místo • Vila generála Pellé s Galerií Anderle (15 hlasů)
Vila generála Pellé nese název po náčelníku francouzské vojenské mise, který zde bydlel v letech 1918 – 1919. Vlastní vila dle návrhu arch. Koukoly byla postavena v letech 1889 – 1890 v novorenesančním stylu. V letech 2002 – 2003 byla vila zrekonstruována na reprezentačně výstavnický objekt a sídlí zde Galerie Anderle. Galerie prezentuje vazby primerního etnického umění rovníkové Afriky na současnost reprezentovanou tvorbou grafika a malíře Jiřího Anderleho. V Kabinetech grafiky jsou prezentovány současní čeští mistři a tvorba výtvarných ateliérů vysokých škol. [startovní číslo 10]

29. místo • Areál vysokých škol v Dejvicích (15 hlasů)
V rámci regulačního plánu nových Dejvic prof. Ant. Engla z dvacátých let 20. st. byl severozápadní kvadrant Vítězného náměstí vymezen areálu vysokých škol. Základ areálu, dnešní budovy A a B - Vysoké školy chemicko-technologické, byly v téže době podle návrhu pana profesora postaveny. Na základě vítězného návrhu prof. Františka Čermáka a ing. Gustava Paula z architektonické soutěže roku 1957 byl areál dostavován objekty Elektrotechnické a Strojní fakulty a menzy. Areál byl v letech 1964 – 1970 doplněn objekty Fakulty stavební a architektury. V současné době je připravena dostavba Národní technické knihovny a nové Fakulty architektury v tomto areálu. [startovní číslo 14]

30. místo • Plavební kanál v Podbabě (15 hlasů)
V letech 1899 – 1902 byl vybudován nový plavební kanál v Podbabě se zdymadlem a plavebními komorami, které umožnily nákladní i osobní lodní dopravu z Prahy až k moři. Plavební kanál 3 km dlouhý vytvořil nový půdorys Císařského ostrova a umožnil zachování původního říčního koryta Trojské peřeje na opačné straně řeky. V 80. a 90. letech 20. století prošlo zařízení rekonstrukcí, byla vybudována nová plavební komora a malá vodní elektrárna se dvěmi Kaplanovými turbínami s předpokládanou roční výrobou 8 tisíc MWh elektrické energie. [startovní číslo 30]

31. místo • Palác Globus s Divadlem Semafor (13 hlasů)
Bývalá tančírna v řadovém činžovním objektu Globus byla po opakovaném vytopení kanalizací v šedesátých letech uzavřena, v letech 2004 – 2005 byl celý objekt rekonstruován Městskou částí Praha 6. Rekonstruovaná tančírna byla poskytnuta jako domovská scéna divadlu Semafor. Sál s kapacitou 197 míst a soudobý interiér s požadovanými technickými parametry se stal brzy oblíbeným místem na kulturní mapě Prahy 6. Výjimečná je i opona scény malovaná J. Suchým, parafrázující oponu Národního divadla. [startovní číslo 19]

32. místo • Dům s pečovatelskou službou ve Šlejnické ul. (11 hlasů)
Novostavba domu sociálního charakteru s 65 garsonkami, stravovacím a sociálním zázemím a koncipovanou zahradou zaujala svým neobvyklým koncepčním řešením i materiálovým provedením laickou i odbornou veřejnost, v roce 2001 obdržel objekt a jeho tvůrci cenu Grand Prix Obce architektů a titul Stavba roku 2001. [startovní číslo 8]

33. místo • Zřícenina Baba (11 hlasů)
Zřícenina stojí na samém okraji ostrohu nad Babskými skalami a o jejím původu jsou dosud pochybnosti. Podle jedné z verzí byla v 19. století nově vystavěna v duchu tehdy módního romantismu, podle jiné verze jde o zbytek staré kaple nebo budovy dávného viničního lisu, obdobu trojské usedlosti Sklenářka. [startovní číslo 44]

34. místo • Kotěrova vila (10 hlasů)
Sídlo rodiny Bondyu bylo v letech 1910 – 1911 rekonstruováno podle návrhu arch. Jana Kotěry. V roce 1920 byl objekt upraven do dnešní podoby arch. Maxmiliánem Spielmannem do neobarokní podoby odpovídající konzervativnímu vkusu objednavatelů a jejich nárokům na honosnou reprezentaci. V devadesátých letech dvacátého století byla vila zrekonstruována a stala se centrem nově vybudovaného bytového okrsku Villa Bianca. [startovní číslo 29]

35. místo • Areál Ústřední vojenské nemocnice ve Střešovicích (10 hlasů)
V meziválečném období 20. století byla zahájena výstavba Ústřední vojenské nemocnice podle prvních návrhů Bedřicha Adámka. Dostavba a přestavba jednotlivých pavilonů areálu pokračuje až do dnešní doby, po úloze vojenské nemocnice se v první polovině devadesátých let 20. století areál stává otevřený i civilním pacientům. [startovní číslo 31]

36. místo • Kadetka (8 hlasů)
Objekt kadetní školy na Mariánských hradbách byl vybudován v letech 1895 – 1900 s veškerým tehdejším komfortem vč. rozlehlé jízdárny. Až do vzniku samostatného Československa sloužila budova k výuce pěších kadetů. S výjimkou období do roku 1926 po celou dobu sloužila vysokému vojenskému školství, v současné době zde sídlí Ministerstvo obrany ČR. [startovní číslo 32]

37. místo • Kostel sv. Matěje (7 hlasů)
Barokní kostel vznikl na místě středověkého kostela roku 1771. Na rozlehlém hřbitově s vyhlídkou do Šáreckého údolí je pochována řada známých osobností jako např. Dr. Rašín, Josef Kemr. V kostele bývá umístěn  perníkový betlém, který se staví už od roku 1972. [startovní číslo 41]

38. místo • Vozovna Střešovice (6 hlasů)
Stavba vozovny byla dokončena 1. září 1909 a 24. října zahájila provoz 12 vypravenými vlaky. 12. prosince 1991 byl vyhlášen Kulturní památkou a 4. února 1992 rozhodlo vedení Dopravního podniku Praha o nové funkci vozovny jako Muzea městské hromadné dopravy. [startovní číslo 50]

39. místo • Věznice Ruzyně (5 hlasů)
V místě nynější Ruzyňské věznice stál ve 30. letech našeho století cukrovar.V červenci 1934 byla zahájena přestavba cukrovaru na Zemskou donucovací pracovnu. Po válce byla věznice určena k izolaci válečných zajatců, kolaborantů a válečných zločinců. V roce 1950 byla vybudována šestipodlažní tzv. hlavní budova, kterou byl uzavřen dosavadní komplex budov. [startovní číslo 49]

40. místo • Hudebníci Prahy 6 (4 hlasů)
Hanspaulský underground - Hlas, Hejma, Tesaříci a další [startovní číslo 37]

41. místo • Barokní větrný mlýn Větrník (4 hlasů)
Unikátní stavba z roku 993 od Kryštofa Dientzenhofera. Tento bývalý větrný mlýn stojí na lokalitě nazývané Větrník, asi 850 m severozápadně od Břevnovského klášterního kostela. Jádrem je válcová věž mlýnice z r. 1722, k níž bylo při přestavbě na obytné účely v r. 1902 přistavěno obytné křídlo. [startovní číslo 38]

42. místo • Hostinec Na Slamníku (4 hlasů)
Tento hostinec patří po čtyři staletí k deseti nejstarším hospodám v Praze, a to již údajně od roku 1570. [startovní číslo 43]

43. místo • Sídliště Petřiny (3 hlasů)
Nejstarší sídliště v České republice bylo vybudováno v 50. letech minulého století na vzdušné vyvýšenině nad údolím Veleslavína. Dostupnost centra, bohatá občanská vybavenost a blízkost rekreačních ploch z něj v posledních letech činí vyhledávané místo pro bydlení. [startovní číslo 36]

44. místo • Hanspaulka (3 hlasů)
Celá čtvrť Hanspaulka je pojmenována po Hansi Paulovi Hippmanovi, který si zde v roce 1773 nechal vystavět barokní zámeček. Vzhledem ke svému umístění a členitosti svažitého terénu skýtá projekt překrásný výhled na Prahu 6 i na Pražský hrad. Pražská čtvrť Hanspaulka patřila odjakživa k prominentním residentním lokalitám. [startovní číslo 42]

45. místo • Zámeček Hanspaulka (2 hlasů)
Hans Paul značně zvelebil původní venkovský statek. V r. 1733 dal zbudovat jednopatrový barokní zámeček s ozdobným průčelím na bývalé vinici Diskaciátce. Po první světové válce se Hanspaulka dostala do majetku hlavního města Prahy, byly zbořeny hospodářské budovy a zámeček se stal místem, kde byla uložena soukromá sbírka archeologických památek pražského regionu [startovní číslo 40]

46. místo • Pecka (2 hlasů)
Nevelký pahorek se zdvíhá mezi nádražím drážďanské trati v Bubenči a Císařským mlýnem. Pahorek protínají křížem dva umělé zářezy. Horní, kterým dnes vede pěší a cyklistická cesta mezi Bubenčem a Královskou oborou, byl připraven pro variantu železniční trati. Tento starý záměr připomínají i kamenné mostní pilíře na straně Císařského mlýna. Druhým, hlubším zářezem vede vlečka mezi nádražím a papírnou. Prvohorní ordovické břidlice v tomto zářezu jsou hlavním důvodem ochrany Pecky. [startovní číslo 48]

47. místo • Parčík Na Čihadle (1 hlasů)
park [startovní číslo 45]

48. místo • Kostel Českobratrské cirkve evangelické (1 hlasů)
kostel [startovní číslo 46]

49. místo • Kostel sv. Fabiana a Šebestiana (0 hlasů)
kostel [startovní číslo 47]

50. místo • Staré Střešovice ( hlasů)
První zmínku o lokalitě "Třešovice" můžeme najít v zakládající listině Břevnovského kláštera z roku 993. K Praze byly staré Střešovice připojeny roku 1922. V roce 1990 vyhlásil obvodní úřad soutěž na řešení jejich přestavby, kterou vyhrál tým autorů pod vedením architekta Jana Mužíka [startovní číslo 39]