Opera Rusalka přilákala tisíce diváků

Do magické scenérie někdejšího přírodního divadla v Šárce včera přišly tisíce diváků, aby zhlédly premiéru opery Antonína Dvořáka Rusalka.
Hlavní foto

Představení mezi vzrostlými stromy lidé sledovali z živelného hlediště ustlaného přikrývkami a karimatkami. Umělci věnovali svůj ojedinělý projev nedávno zesnulému dirigentovi Františku Preislerovi, pod jehož taktovkou se uskutečnily inscenace opery v tomto prostředí v minulých dvou ročnících.

"Je teď někde tady nad námi. Toto představení patří jemu," řekl před zahájením starosta Prahy 6 Tomáš Chalupa. Podle starosty účast diváků na akci, kterou městská část pořádá ke Dni Prahy 6, překonala veškerá očekávání. Již před začátkem bylo v hledišti podle odhadu pořadatelů na 10.000 lidí. Policisté museli některé cesty uzavřít. Lidé totiž zaplnili přední pomyslné řady již několik hodin před začátkem.

Potlesk provázel již první tóny libreta. Starosta nicméně diváky upozornil na to, že představení bude muset skončit, pokud začne pršet, neboť hudebním nástrojům déšť nesvědčí. Přestože se mírně ochladilo, počasí bylo k umělcům i divákům milosrdné.

Cestu do přírodního divadla museli všichni zájemci o umělecký zážitek zvládnout pěšky. Místy urazili poměrně náročný terén do kopce. Většina diváků přišla na operu v pohodlném sportovním oblečení a botách. Některé, zejména starší dámy, se však nastrojily do svátečních šatů. Mnozí pak celé představení sledovali vestoje.

"Je to skvělé, výtečný umělecký zážitek, žádnou únavu necítím," řekla asi osmdesátiletá žena, která na představení přišla i se svým jezevčíkem. Místy narušoval umělecký projev štěkot psů, pláč dětí nebo zvonění mobilních telefonů. Diváci se pak museli občas vrtět kvůli mravencům nebo komárům. Projev umělců nicméně odměňovali hlasitým potleskem, který se rozléhal do širokého okolí.

Historii přírodního divadla v Šárce, které v letech 1913 až 1922 uvedlo 16 inscenací, připomínala výstava, jež lemovala cestu do hlediště. V dobách největší slávy se do tohoto plenérového prostoru vešlo 10.000 sedících diváků; míst k stání bylo 8000. Přírodní pražská scéna tehdy disponovala podzemním skladištěm kulis včetně šaten i prostorem pro orchestr. Celková hrací plocha obsáhla 4000 metrů čtverečních. Její činnost zahájila 16. května 1913 inscenace Prodané nevěsty, Rusalka se tu dosud nikdy nehrála.

Inscenaci připravili sólisté opery a baletu Národního divadla v Praze a Státní opery Praha. Orchestr dirigoval Jan Chalupecký. V titulní roli se představila Helena Kaupová, prince zpíval Aleš Briscein, vodníka Luděk Vele a cizí kněžnu Ivana Šaková. Kaupová má podobné experimenty na přírodních scénách ráda, i když z nich občas může udělat počasí kovbojku.
"Mám s nimi bohaté zkušenosti, většinou však dobré. Orchestr bývá po straně a nedělí prostor mezi hledištěm a jevištěm. I já tedy vidím divákům do očí a poznám, zda se jim představení líbí," řekla sólistka. Balet Státní opery Praha připravil choreograf Pavel Šmok, který se letos v říjnu dožívá 80 let.

Do areálu se zájemci nejlépe dostanou z tramvajové zastávky Nádraží Veleslavín či z konečné tramvají 20 a 26 a stanice autobusu 119 Divoká Šárka. Podle Tomáše Chalupy se však loni dostavila i šestadevadesátiletá babička, která přišla sama pěšky až od Statenic.

(podle ČTK)

Související články

Dnešní park Lázaro Cárdenase del Río má relativně bohatou historii. Vznikl jako součást zeleného pásu Dejvic a Bubenče, na základě regulační studie z 20. let 20. století. Posléze byla východní část tohoto pásu přejmenována na Náměstí Interbrigády a v 70. letech minulého století se stala jakýmsi „odkladištěm“ jinde neumístěných soch a pomníků. Byly zde umístěny sochy Simona Bolívara a Benita Juáreze. A možná právě jejich existence dala následně podnět HMP přejmenovat v roce 2000 tuto východní část parku na Park Lázaro Cárdenase del Río.

Celý článek15. 3. 2024