15 let v Legii spláchlo Beaujolais

Křest knihy Stanislava Gazdíka „15 let v Legii“ proběhl v Písecké bráně v Praze 6 hned s pěti kmotry: zpěvákem Pavlem Bobkem, producentem Václavem Marhoulem, modelkou Martinou Dvořákovou, lékařem Lukášem Pollertem a „domácím pánem Písecké brány“ Petrem Mändlem.
Hlavní foto

Hodně peněz utržených za prodej knihy popřál Václav Marhoul Stanislavu Gazdíkovi, který jako jediný Čech strávil v této bojové jednotce tak dlouhou dobu. Výrazně lidštější faktor přidal další kmotr Lukáš Pollert.
„Během své služby neměl čas na soukromí a před čtyřmi měsíci se mu konečně narodil první syn. Tak mu přeju pěkný počet pořádných potomků,“ shrnul „pět P“ v jediné větě. Modelka Martina Dvořáková, která se kromě své profese v současné době věnuje studiu, popřála knize pozorného čtenáře. V Písecké bráně nechyběli ani zástupci Francouzské ambasády a další hosté.

Kniha se křtila stylově. Právě v den křtu totiž přichází Beaujolais Nouveau! Populární nové červené víno z Francie, které každý třetí listopadový čtvrtek zaplaví v jeden den celý svět miliony lahví. Křest začal jako typický legionářský den, za zvuků trubky legionářské znělky. Zvuk, který Čech Stanislav Gazdík (37) zná nazpaměť. Podařilo se mu prosadit v cizinecké legii a prožít zde 15 let.

Tyto vojenské jednotky jsou díky literatuře a filmu opředeny různými mýty. U mnoha mladých lidí jsou spojovány s romantikou, vůní dálek a velkým dobrodružstvím. Cizinecká legie je profesionální armáda, kde je člověk tvrdým tréninkem cvičen, aby vydržel v extrémních podmínkách. Její jednotky se posílají do míst, kde normální vojenské útvary nevydrží a tyto vojenské mise jsou nejnáročnější po fyzické, psychické i časové stránce.

Video ze křtu je možné prohlédnout ZDE

Související články

Dnešní park Lázaro Cárdenase del Río má relativně bohatou historii. Vznikl jako součást zeleného pásu Dejvic a Bubenče, na základě regulační studie z 20. let 20. století. Posléze byla východní část tohoto pásu přejmenována na Náměstí Interbrigády a v 70. letech minulého století se stala jakýmsi „odkladištěm“ jinde neumístěných soch a pomníků. Byly zde umístěny sochy Simona Bolívara a Benita Juáreze. A možná právě jejich existence dala následně podnět HMP přejmenovat v roce 2000 tuto východní část parku na Park Lázaro Cárdenase del Río.

Celý článek15. 3. 2024