Určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů

Souhlasné prohlášení rodičů je jednou z domněnek, podle které se určuje otec dítěte. Takto určit otcovství lze i k dítěti ještě nenarozenému (je-li již počato).

Rodiče dítěte souhlasně prohlašují, kdo je otcem dítěte. Tato jejich prohlášení jsou samostatnými projevy jejich souhlasné vůle. Musí být učiněna osobně. K určení otcovství dojde v okamžiku, jakmile se k prohlášení jednoho z rodičů připojí prohlášením druhý rodič. Projev vůle každého z rodičů musí být vážný, určitý, srozumitelný, nesmí odporovat zákonu, nesmí k němu dojít v důsledku omylu o rozhodující okolnosti, přinucením hrozbou tělesného nebo duševního násilí a nesmí k němu dojít lstí.

Dalšími obsahovými náležitostmi prohlášení jsou:

– údaje o rodičích (včetně osobního stavu matky);

– dohoda o příjmení dítěte (dohodou je možné určit příjmení, které má jeden z rodičů nebo dítě, u dítěte staršího 15 let musí být připojen k této dohodě jeho souhlas).

Určit otcovství souhlasným prohlášením rodičů lze pouze jednou a nelze je vzít zpět. Rodiče současně stvrdí svým podpisem, že neurčili otcovství k dítěti před jiným matričním úřadem nebo před soudem.

Rodiče předloží:

– doklady totožnosti (občanský průkaz, cestovní pas, průkaz o povoleném pobytu);

– rodné listy;

matka:

– těhotenský průkaz, rozvedená matka pravomocný rozsudek o rozvodu manželství, ovdovělá matka úmrtní list manžela. Je-li určováno otcovství k již narozenému dítěti, předkládá se rodný list dítěte. Pokud se nepodaří z předložených dokladů ověřit osobní stav matky, ověří tento údaj úřad z Informačního systému evidence obyvatel České republiky (pokud tam tento údaj je uveden). Žena – cizinka předkládá doklad o aktuálním osobním stavu ze svého domovského státu. Pokud takový doklad stát nevydává (například Slovensko) či není možné osobní stav ověřit v Informačním systému cizinců, předloží prohlášení o svém osobním stavu. Předložené cizozemské doklady musí být opatřeny předepsanými ověřeními (superlegalizace či Apostilla) a úředním překladem do českého jazyka.

Není stanoven.

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění Zákon č. 300/2001 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění.

Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících Zákon č. 155/1998 Sb., o znakové řeči a o změně dalších zákonů, v platném znění.

Kde získáte bližší informace:

– na kterémkoliv matričním úřadu České republiky, případně krajském úřadu;

– na Ministerstvu vnitra, odboru všeobecné správy.