Šest hodin se jednalo o rozsáhlé privatizaci

Zastupitelé Prahy 6 po šestihodinové diskusi schválili nový model nakládání s bytovým fondem. Rozhodli se prodat zhruba 5200 bytů jejich oprávněným nájemníkům. Téměř tři stovky z nich přišly přímo na jednání zastupitelstva.

Na jednání kromě samotných zastupitelů městské části předneslo své příspěvky i 26 zástupců veřejnosti. Cena, za kterou si nájemníci mohou byty koupit, se už do budoucna nebude zvyšovat. V případě, že si nájemník byt nekoupí, zůstává dále v nájemním vztahu k obci. Koupit byt si může pouze oprávněný nájemce Nabídka radnice koupit si byt do osobního vlastnictví se týká pouze oprávněných nájemníků, kteří mají v tuto chvíli platnou nájemní smlouvu s obcí. Rozhodně nepůjde o prodej třetím osobám. „Takový prodej nenastane, ani ho nepodpoříme,“ reagoval na obavy lidí, že si někdo koupí byty i s nájemníky starosta Tomáš Chalupa a dodal: „Pochopitelně, že nájemníci, kteří si byt nebudou chtít koupit, zůstanou i nadále v nájemním poměru vůči obci. Nikdo je vystěhovávat nebude.“ Prodávat se bude po jednotlivých bytech Prodej po jednotlivých bytech místo celých domů byl upřednostněn především proto, aby zájemci, kteří si byt koupit chtějí, nemuseli čekat na ty, kteří s koupí váhají nebo je s nimi městská část v soudním sporu. Jak k tomu uvedla místostarostka Marie Kousalíková, která je za oblast obecního majetku zodpovědná: „Chtěli jsme se v tomto volebním období skutečně dopracovat k tomu, abychom dokončili prodej bytového fondu a definovali zbytkový majetek. Prodávat se bude po bytech podle zákona 72/94, aby si byt mohl koupit každý, kdo chce, a nebyl omezován tím, kolik procent lidí se pro koupi rozhodne nebo jak rychle je vyřešen soudní spor.“ Jak se bude postupovat Městská část Praha 6 pošle oficiální nabídku v podobě návrhu smlouvy a dle zákona vyčká půl roku od data doručení občanovi. Pokud se během této lhůty nájemník nerozhodne, počíná mu po jejím uplynutí běžet tzv. ochranná roční lhůta. „My nikomu jinému prodávat nechceme, proto budeme vyčkávat,“ zdůrazňuje Kousalíková. Po uplynutí jednoho roku však radnice přichází s ještě jednou půlroční lhůtou, která je už nad rámec zákona. Celkem tak bude mít nájemník dva roky možnost se rozhodnout, zda byt koupí nebo zda zůstane v nájemním vztahu vůči obci. Jaký bude časový harmonogram Komise i radní se nakonec přiklonili k variantě, která se odvíjí od podání prvních žádostí z roku 1993 až do roku 2002. Tito žadatelé by tak měli být mezi prvními, kteří byt koupí. „U těchto bytů, respektive domů můžeme zároveň již učinit prohlášení vlastníka, to znamená podat návrh na rozdělení domů na bytové jednotky u katastru nemovitostí. Tato etapa by měla trvat tak do poloviny června, a pak je možné přistoupit k samotné proceduře prodeje. Ostatní nájemníky obešleme s nabídkou,“ upřesňuje postup místostarostka a dodává, že přesně popsaný systém, pokud bude zastupitelstvem schválen, bude veřejně k dispozici na internetu, ve všech informačních kancelářích nebo na odboru správy obecního majetku v budově úřadu či přímo v kanceláři místostarostky. Metr čtvereční stojí v průměru necelých 7 tis. Kč „Průměrná cena bytu je 6761 Kč za metr čtvereční, což je mnohonásobně méně než jsou současné tržní ceny. Ty se v Praze 6 pohybují kolem 35 – 40 tisíc Kč, u nových bytů pak ještě víc a v některých lokalitách dosahují až 80 tis. Kč za metr čtvereční. Cena, za kterou my nabízíme byty ke koupi je i nižší než vyhlášková, v určitých místech, například na sídlišti Dědina, o více než polovinu“, řekl starosta Chalupa. Návrh obsahuje seznam všech bytů, které budou nájemníkům nabídnuty včetně přesné částky, za jakou se byt bude prodávat. V závorce pak bude pro zajímavost uvedena i cena, za jakou by se byt prodával na běžném trhu s realitami. „Po konzultaci se znaleckým ústavem jsme došli k ceně, která byla očištěna o různá kritéria, jako například: špatná dopravní obslužnost, hluk z letiště, špatné parkování či dostupnost k lékaři nebo na poštu. Kritérií je velké množství, byla velmi vážená a u každé lokality bylo přihlédnuto k jejím specifickým problémům. Hlavním hlediskem ale bylo jak je dům postaven – zda konstrukce je panelová nebo cihlová, a také stáří domu. Jsme si vědomi, že technický stav domů není ideální, i když se hodně opravovaly. Ale ceny bytů tomu také odpovídají. Pokud by byly domy jako nové, tak by i ceny za byty musely být podstatně vyšší,“ upozorňuje Kousalíková. Byty budou dostupné i seniorům Předkládaný návrh počítá také s tím, aby si byt mohli koupit i starší spoluobčané nebo sociálně slabší rodiny, které by v bance nesplnily podmínky hypotečních úvěrů. Městská část totiž obdržela nabídku zvláštního produktu dvou největších bank, který umožňuje poskytnutí půjčky i skupinám obyvatelstva, které by jinak v bance nesplnily podmínky hypoték. U těchto úvěrů by pak jednak úroky měly být o něco příznivější, jednak by šlo o úvěry na dobu až 30 let s nulovým vkladem. Úvěry by navíc byly dědičné, tzn., že za seniory by mohly splácet jejich děti, popřípadě vnuci. „Je důležité říci, že máme zájem byty prodat, a to těm, kteří o to skutečně stojí. Proto jsme se rozhodli, že občanům vyjdeme maximálně vstříc“, uzavírá místostarostka Kousalíková. Elektronický bezpečnostní dohled pro seniory Zastupitelé schválili zajištění elektronického bezpečnostního dohledu pro seniory (systému tísňového volání) v Praze 6 občanským sdružením „Život 90“. Radnice za pořízení a montáž zařízení tísňového volání umístěného v bytě klientů vybraných městskou částí poskytne pro rok 2004 sdružení finanční příspěvek 500 tis. Kč. „Elektronický bezpečnostní dohled seniorů je určen pro seniory tedy pro občany od 65 let výše, případně zdravotně postižené bez ohledu na věk, kteří o tuto zvláštní pečovatelskou službu požádají“, řekl starosta Prahy 6 Tomáš Chalupa a dodal: „Jedná se o moderní způsob, jak pomáhat seniorům, aby se v domácím prostředí cítili co nejlépe a nejbezpečněji. Každému klientovi, který si přeje využívat této služby, je domů nainstalováno zařízení, které zajišťuje spojení s dispečinkem, kde je zajištěna nepřetržitá služba. Jakmile klient cítí náhlé zhoršení zdravotního stavu či shledá jiný důvod pro přivolání pomoci a stiskne mobilní tlačítko, v dispečinku okamžitě vědí, že je klient potřebuje.“ Ze zkušeností s poskytováním služby tísňového volání v Praze 1 a na Praze 7 vyplývá, že pro klienty této služby je přijatelný měsíční poplatek za poskytování této služby do 200 Kč za měsíc. Za instalaci zařízení v bytě by měl klient zaplatit jednorázový příspěvek na montáž ve výši 1000 Kč (při množstevní slevě v případě 30 a více montáží klient tento poplatek neplatí). Za vybrané klienty by pak tento poplatek hradila městská část. Vzhledem k stávajícímu počtu klientů Systému tísňového volání v Praze 1, kterých je nyní 114 a v Praze 7, kterých je 140, a kde po několikaletém provozování služby je poptávka uspokojena, lze předpokládat vzhledem k demografickému rozložení obyvatel v Praze 6, že by v budoucnu počet klientů v Praze 6 mohl dosáhnout počtu 300. Již dnes občanské sdružení „Život 90“ poskytuje služby tísňového volání 48 klientům z Prahy 6 a 88 žadatelů o poskytování této služby z Prahy 6 má evidováno. V současnosti celkový počet monitorovaných klientů dosahuje v Praze zhruba počtu 500. Za loňský rok bylo s těmito lidmi uskutečněno 87 152 kontaktů a 452 výjezdů do jejich bytů. Jak bude elektronický bezpečnostní dohled pro seniory v praxi fungovat? Praha 6 uzavře smlouvu s Prahou 1 o připojení bytů obyvatel Městské části Praha 6 na dispečink Systému tísňového volání provozovaný Střediskem sociálních služeb Praha 1. V případě jakéhokoli signálu či volání z připojeného bytu v Praze 6 bude pracovník dispečinku Systému tísňového volání v Praze 1 okamžitě informovat službu držícího pověřeného pracovníka Pečovatelské služby v Praze 6. Tento pracovník v Praze 6 pak zajistí poskytnutí pomoci. Může se jednat jak o poskytnutí rady po telefonu, tak návštěvu obyvatele v bytě včetně případného zásahu záchranných služeb. Založení obecně prospěšné společnosti "Dejvické divadlo, o.p.s." Zastupitelé Prahy 6 schválili zakládající listinu obecně prospěšné společnosti Dejvické divadlo, o.p.s. k 1. červenci 2004. Zakladatelem obecně prospěšné společnosti bude pouze Městská část Praha 6. Zastupitelé spolu s transformací příspěvkové organizace schválili i Deklaraci Městské části Praha 6 o podpoře kulturních aktivit a Zásady podpory Dejvického divadla Městskou částí Praha 6 po jeho transformaci. Pro zachování kontinuity v činnosti divadla doporučují zastupitelé nové správní radě, která bude mít devět členů, jmenovat do funkce ředitelky nové obecně prospěšné společnosti nynější ředitelku Dejvického divadla Evu Měřičkovou. Dejvické divadlo je tak po Činoherním klubu, Semaforu a Divadlu Archa dalším pražským divadlem, které přechází na samostatné hospodaření. „Na provoz Dejvického divadla dává městská část ročně 15 milionů, jež by měl nové obecně prospěšné společnosti nadále zajistit čtyřletý grant ve výši každoroční dosavadní dotace“, řekl starosta Tomáš Chalupa a dodal: „Transformace by měla divadlu umožnit větší volnost rozhodování jak v ekonomické, tak i umělecké oblasti.“ Zvýšení kapacity ZŠ Emy Destinové Zastupitelé souhlasili se zvýšením kapacity základní školy Emy Destinové, nám. Svobody, z 940 na 1000 žáků a školní družiny a školního klubu z 350 na 700 žáků. ZŠ Emy Destinové je škola s rozšířenou výukou jazyků a estetické výchovy. Ve snaze vyhovět rok od roku se zvyšujícímu zájmu veřejnosti o přijetí dětí začíná využívat po dohodě se sousední základní školou její ne zcela využívané kapacity, konkr. 3 učebny pro výuku jazyků a dva prostory k realizaci bohaté zájmové činnosti především školního klubu. Záměr využívání uvedených prostor je i součástí Koncepce školství Prahy 6, která byla již schválena na minulém jednání zastupitelstva. Martin Šalek tiskový mluvčí tel.  220 189 957