SPECIÁL: Základní škola nese jméno slavného starosty Chicaga - Antonína Čermáka

Praha, 9. 5. 2013 - UVNITŘ ČLÁNKU VIDEOREPORTÁŽ ČT A TAKÉ REPORTÁŽ PRAHY 6. Přesně 28 písmen v barvě zlata nad hlavním vchodem školy tvoří ode dneška její nový název: Základní škola Antonína Čermáka. Krátce před polednem nápis odhalila starostka městské části Praha 6, Marie Kousalíková a společně s ní také americký velvyslanec v ČR - Norman L. Eisen, vnuk Antonína Čermáka - Anton Kerner, radní Prahy 6 pro školství - Ondřej Balatka a ředitel základní školy - Petr Karvánek.

Hlavní foto

PODÍVEJTE SE NA REPORTÁŽ ČESKÉ TELEVIZE - ZDE: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1097181328-udalosti/213411000100509/obsah/260833-vzpominka-na-antonina-cermaka-starostu-chicaga/

Příběh Antonína Čermáka, osobnosti, která je ztělesněním amerického i českého snu o člověku, který se vlastní pílí a umem z nuzných poměrů syna horníka stane slavným česko-americkým podnikatelem, politikem a veřejným činitelem, starostou tehdejšího druhého největšího „českého“ města na světě Chicaga je v historii výjimečný.

„Před 80 lety Antonín Čermák zemřel statečnou smrtí. A právě dnes si také připomínáme 140. výročí jeho narození. Dnes mám proto obzvláštní radost, že mohu být u slavnostního přejmenování zdejší školy. Největší zásluhu ovšem má radní Ondřej Balatka a jemu patří dík nás všech. Přeji Vám všem, aby nový název přinesl škole štěstí. Přála bych si, aby Vám všem navždy zůstal v myslích a srdcích příběh velkého českého rodáka Antonína Čermáka,“ řekla Marie Kousalíková, starostka městské části Praha 6.

ZÁBĚRY Z OSUDOVÉ STŘELBY NA ANTONÍNA ČERMÁKA - ZDE:

http://www.youtube.com/watch?v=dgu-gM-t-Fs

 „Dnešní přejmenování školy je poctou, vzdání holdu významnému Čechoameričanovi, který doslova a do písmene položil svůj život při obraně prvního velitele ozbrojených sil USA a nově zvoleného prezidenta F. D. Roosevelta. Anton Čermák je legendou americké politiky a je legendou ve velkém českoamerickém městě Chicagu. Slavíme osobu Antonína Čermáka jako skutečné zosobnění amerického snu, v jehož duchu jsme všichni vychováváni. Jsem skutečně hrdý na to, že při této slavnostní příležitosti můžeme přivítat vnuka Antonína Čermáka,“ řekl Norman L. Eisen, velvyslanec USA v ČR.

Na slavnost přišly stovky dětí i dospělých

Nejvíce zvědaví byli všichni hlavně na vnuka Atonína Čermáka, pana Antona Kernera. Ten přijel do Prahy vůbec poprvé v životě. Nově pojmenované škole věnoval portrét svého dědy s tehdejším prezidentem T. G. Masarykem.

Je pro mě velkou ctí, že se můžu účastnit této slavnostní chvíle. Antonín Čermák věřil ve vzdělání a za školy, učitele se zasazoval po celou dobu svého působení. Neměl téměř žádné formální vzdělání, musel od útlého věku pracovat. Pracovat začal ve 12 letech se svým otcem v uhelných dolech, v 16 letech byl však propuštěn, když se pokoušel organizovat horníky do svazů ve snaze dosáhnout vyšší mzdy. Nakonec si vybudoval vlastní podnik na překlad vozíků s uhlím a dřevem. Během této činnosti si získal přátele,“řekl Anton Kerner, vnuk Antonína Čermáka.

Ze zámoří poslal pozdrav i Rahm Emanuel, současný chicagský starosta – PODÍVEJTE SE ZDE: http://www.youtube.com/watch?v=CC86rDgPLis

DOKUMENT - PROJEV MARIE KOUSALÍKOVÉ, STAROSTKY MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 6:

Vaše Excelence pane velvyslanče,

Vážený pane ministře,

Vážený pane Kernere, vítejte ve vlasti Vašeho dědečka,

Vážené dámy a pánové, milí hosté,

         vítejte při dnešní významné a vzácné příležitosti.

O pověstném pražském geniu loci bylo napsáno mnoho slavných knih. Samozřejmě jedna z největších městských částí Prahy - Praha 6 má také své specifické neopakovatelné kouzlo a přitažlivost.

Snad hlavní svébytnou vlastností ducha místa Prahy 6 je její kosmopolitismus. V názvech prostranství a institucí se odráží úcta k velikánům světových dějin, jejichž jména nesou. Svůj hlavní druhý domov zde nalezly početné komunity národů mnoha zemí světa. Na našem území sídlí naprostá většina diplomatických misí, mnoho obchodních zastoupení a řada významných mezinárodních organizací.

Příběh Antonína Čermáka tuto vlastnost městské části Prahy 6 plně potvrzuje. Příběh osobnosti, která je ztělesněním amerického i českého snu o člověku, který se vlastní pílí a umem z nuzných poměrů syna horníka stane slavným česko-americkým podnikatelem, politikem a veřejným činitelem, starostou tehdejšího druhého největšího českého města na světě Chicaga je v historii výjimečný. Před 80 lety Antonín Čermák zemřel statečnou smrtí. A právě dnes si také připomínáme 140. výročí jeho narození.

Na Antonína Čermáka má Praha 6 hezké vzpomínky. A jistě i on měl na ni. Nejvýznamnější a nejpopulárnější Čechoameričan přijel do Československa 8. srpna 1932. Jeho první kroky Prahou vedly právě Prahou 6, ulicí Bělohorskou, která „byla vyzdobena prapory a kde byl slavný rodák očekáván tisícihlavými zástupy." Tak popisuje Čermákův vjezd do ulic města dobový zpravodaj. A protože byl dobrým sokolem a podporovatelem sokolské ideje, znělo mu ještě dlouho v uších ulicemi to sokolské „Nazdar!“.

NÁVŠTĚVA ANTONÍNA ČERMÁKA VE ZLÍNĚ Z ROKU 1932 - ZDE:

http://www.youtube.com/watch?v=jaypOJtpeO4

Dnes Vás, pane Kernere, také pozdraví sokolové, podobně jako před osmdesáti lety Vašeho dědečka.

Praha 6 je již od středověku hlavní branou do našeho hlavního města. Právě tudy přijížděla do Prahy většina poselstev. Hlavní bránou do naší metropole je i dnes. Je prvním vlídným místem, s nímž se velká část  návštěvníků Prahy setkává, když přiletí do Ruzyně na Letiště Václava Havla.

Řada návštěvníků poté u nás na Praze 6 ráda zůstává a my se snažíme být dobrými hostiteli. Antonín Čermák se už ale do Prahy vinou atentátu vrátit nikdy nemohl.

Dámy a pánové, naše městská část si osobnosti a odkazu Antonína Čermáka dlouhodobě velmi váží. Již téměř dvacet let máme ulici Antonína Čermáka. A v ní mateřskou školu Antonína Čermáka při základní škole Interbrigády. Když jsme před čtyřmi lety tuto mateřskou školu po rekonstrukci slavnostně předávali do užívání, připadlo mi zvláštní, že část školy se jmenuje jinak než její ostatní pracoviště. Tehdy jsme se rozhodli, že věc napravíme.

Dnes mám proto obzvláštní radost, že mohu být u slavnostního rozšíření pojmenování a přejmenování zdejší školy na Základní škola a Mateřská škola Antonína Čermáka. Největší zásluhu ovšem má radní Ondřej Balatka a jemu patří dík nás všech.

Přeji Vám všem, aby nový název přinesl škole štěstí. Přála bych si, aby Vám všem navždy zůstal v myslích a srdcích příběh velkého českého rodáka Antonína Čermáka.

Antonín Josef Čermák:

 (v USA mezi Čechy jako Anton Cermak nebo pro ostatní jako Tony Cermak)

44. starosta Chicaga (podle konzervativního číslování), podnikatel a politik

  • první a dosud poslední starosta v historii Chicaga, který se nenarodil v USA
  • r. 2013 uplyne 80 let od jeho úmrtí a 140 let od jeho narození
  •  narozen 9. května 1873, v domku č. 844 v Kladně, tehdy Rakousko-Uhersko, v rodině havíře Antonína Čermáka, původem z Pustovět u Rakovníka, a jeho ženy Kateřiny jako prvorozené dítě z celkových šesti (jediný z rodiny se narodil ještě v Čechách, domek byl zbourán v 70. letech 20. stol., stojí tam Čermákův pomník od r. 1993 s deskou z r. 1935)
  • konec dubna 1875 – Čermákovi se s malým Antonínem vystěhovali z existenčních důvodů do USA, byli součástí první ze dvou velké vlny českých emigrantů; přistáli v New Yorku na Manhattanu (v té době není ještě povinnost pro emigranty vylodit se na Ellis Islandu), vlakem cestují do Chicaga a usadí se v české čtvrti Plzeň (v Chicagu žije podle dobového odhadu na 70 tis. Čechů)
  • přestěhování do hornického Braidwoodu 100 km od Chicaga, kde Antonínův otec může znovu pracovat jako horník a Antonín tam chodí tři roky do školy
  • 1886 – ve 13 letech musí odejít Antonín ze školy a začít pracovat v tamějších dolech za mzdu 1,50 dolaru; po nocích četl a učil se
  • vzpomínka pamětníka z té doby: „Anton byl vždy populární, oduševnělý a vlídný, měl toho stále hodně, co mohl ostatním říci a patřil k velkým vtipálkům.“
  • 1889 – Čermák prožíval bouřlivé mládí (člen tzv. saloon gang), pak přišel o práci a odešel do Chicaga do Západní čtvrti (Lawndale), pracuje jako brzdař u železnice, vodič koní u pouliční tramvaje
  • věnuje se boxu, je aktivním členem Sokola a dalších národních českých organizací
  • 1892 – kupuje si koňský potah a zřizuje povoznictví, vozí otop, dřevo, uhlí, kamení, nábytek, popel apod. (přezdívka “Pushcart Tony” – Kára Tony), nakonec jeho firma vlastní 40 potahů a Čermák zaměstnává mnoho pomocníků
  • polovina 90. l . – postavil si první domek na rohu 25. ulice a Marshall Boulevard, po večerech dokončil obchodní školu a kurzy práva
  • 1894 – žení se s Marií Hořejšovou, též rodačkou z Čech od Sušice, mají celkem tři dcery
  • koncem 90. l. – zapojuje se do podnikání s pozemky a je získán pro veřejnou činnost v Demokratické straně (pracuje pro demokraty jako poslíček i řidič náklaďáku)
  • 1899 – získal post soudního zřízence a doručovatele u smírčího soudu západní části města
  • 1900 – je okrskovým stranickým pracovníkem ve volebním okrsku (tzv. precinct captain), dokáže získat mnoho nových členů do Demokratické strany
  • kolem 1900 – vzniká firma pro obchod s nemovitostmi Cermak and Serhant, která časem vydělá přes 7 miliónů dolarů
  • 1902 – Čermák byl zvolen do poslanecké sněmovny státu Illinois za 9. volební obvod Západní čtvrti (Lawndale), když tam porazil tradiční republikány
  • Čermák zakládá jeden z českých podpůrných spolků, stává se mluvčím české komunity v Chicagu
  • 1906 – je zakládajícím členem a záhy předsedou Spojených společností pro místní samosprávu (sdružení etnických skupin v Illinois)
  • 1908 – ředitel Lawndale National Bank a dalších podnikatelských organizací
  • od 1909 – člen městské rady Chicaga za 12. volební obvod (čtvrť Bridgeport)
  • 1912 – vrchní vykonavatel městského soudu v Chicagu
  • 1915 – dostává se do prvního velkého sporu s republikánským starostou Williamem "Big Billem" Halem Thompsonem a jeho zkorumpovaným aparátem
  • 1917 – Čermák souhlasí se vstupem USA do světové války, hájí vznik Československa, organizuje pomoc československému zahraničnímu odboji (T.G. Masaryk navštěvuje Chicago 5. května 1918)
  • 1918 – Čermákův pokus získat funkci šerifa okresu Cook – prohrál, doplatil na své výpady proti Němcům během války
  • 1919 – přijat federální prohibiční zákon, Čermák se okamžitě zařazuje do tábora „mokrých“, varuje před nekontrolovatelným vzestupem podsvětí a nezákonné distribuce alkoholu, jehož oběťmi se stanou právě cíloví drobní konzumenti
  • Čermák měl moc rád plzeňské pivo a obhajoval právo jít do baru v sobotu večer, mimo to hrál také golf a rybařil
  • 1921 – Čermák podnikl první cestu do Čech, do Kladna (první ze svých tří cest do ČSR)
  • 1922 – zvolen předsedou rady okresu Cook, největšího obvodu v USA, snižuje systematicky daně, šetří, buduje velkou nemocnici a věznici
  • deník Chicago Tribune označuje Čermáka za zkušeného a rozvážného politika, muže velké síly, který získával úspěchy v jednotlivých městských čtvrtích: „Čermák má prominentní pozici v politice demokratické strany, z valné části i proto, že je vůdcem lidí českého původu. Vše nasvědčuje tomu, že za Čermákem stojí veškerý potenciál organizace Demokratické strany, velký vliv „mokrých“ a hlasy všech Čechů.“
  • Čermák staví cihlový dům č. 2348 v South Millard Avenue
  • 1927 – ve starostenských volbách vítězí znovu Thompson za vydatné podpory mafie
  • 1928 – Čermákova neúspěšná vnitrostranická nominace pro volby do Senátu, pravděpodobně kvůli své neústupnosti ve věci prohibice: „Raději se nechám ve volbách porazit, než abych se snažil pobláznit lidi jinými názory, než jaké zastávám po pětadvacet let.“
  • Čermák při své nominaci prohlásil (myslel především na úřad starosty ve svém městě): „Nekandiduji na místo amerického senátora! Nikdy jsem o takové funkci ani neuvažoval a nebudu o ni usilovat. Mnozí z mých přátel ve městě a ve státě vyslovili mé jméno v souvislosti s kampaní za zvolení guvernérem. Neusiluju ani o tuto nominaci. Jsem však v rukou svých přátel, a pokud oni ze mne chtějí mít guvernéra státu Illinois – pak je to jejich věc.“
  • 24. listopadu 1928 – zemřela Čermákova manželka, Čermák se stěhuje do Congress Hotel v dolním městě
  • 1929 – propukla Velká hospodářská krize
  • 1930 – Demokratická strana dosud ovládaná Iry se přiklonila k nominaci Čermáka na post starosty
  • 5. března 1931 – Čermák vyhrál primárky a zahájil naplno volební kampaň s programem: porazit Thompsona, snížit daně, uplatnit umírněný postoj k prohibici; podporovateli jsou mu např. senátor Charles H. Weber a železářští magnáti Rosenbergovi
  • Čermák republikánskému soudci Johnu Lyleovi: „Pokud vyhraji volby, tak Ala Caponeho s jeho gangem vyženu z města ven.“
  • Čermák proti výpadům Thompsona, který útočil na Čermákovo „přivandrovalectví“: „Je pravda, že jsem nepřiplul na Mayflower, ale připlul jsem hned, jak jsem mohl.“ („It’s true I didn’t come over on the Mayflower. But I came as soon as I could.”)
  • 7. dubna 1931 – Čermák zvolen starostou Chicaga, „druhého největšího českého města“, podpořila ho většina z více než jednoho sta tisíc Čechů a dalších přistěhovalců z pevninské Evropy: Poláci, Němci, Ukrajinci, Židé, Italové, Afroameričané (vliv afroamerického politika Williama L. Dawsontheho), nakonec ho podpořilo i mnoho Irů
  • volby: volební účast 82%, Čermák získal 58% hlasů (skoro o 200 tisíc hlasů více než Thompson)
  • 27. dubna 1931 – Čermák se ujal funkce, leží před ním obrovský úkol: vyvést Chicago z platební neschopnosti: „Mohu slíbit jediné, budu šetřit. Budu šetřit především vaše peníze. Budu šetřit na všech stranách. Udělám si tím možná nové nepřátele, ale nepřestanu, dokud sami neřeknete, že je to ta nejlepší správa, jakou si zaslouží město takového významu, naše milované Chicago.“
  • obrovský ohlas Čermákova zvolení v Československu
  • Čermák se hlásil vždy ke svému českému původu, mluvil plynně česky, Američané mu často vyčítali silný český akcent; přestože nepreferoval slepě své krajany, koloval o něm dobový vtip o „české radnici“, že kdo chce na této radnici uspět, prý musí umět česky, případně i anglicky
  • 5. června 1931 – padlo první skutečné obvinění gangstera Ala Caponeho, proti kterému Čermák zahájil nemilosrdné tažení (Al Capone byl 24. října 1931 odsouzen a poslán do vězení za daňové podvody, jediné, co mu šlo dokázat)
  • Čermák se nekompromisně zasazuje za ukončení prohibice a vystupuje proti neplatičům daní
  • protivníci ho obviňují, že je stejně korumpovaný jako Thompson, ale konkurenčními gangy, nikdo mu ale nic, např. daňové úniky, nikdy neprokázal
  • 1. ledna 1933 – deník Chicago Tribune: starosta nakázal v prosinci 1932 policistům v jejich boji proti gangsterům, aby „stříleli jako první a aby to byla střelba efektivní."
  •  léto 1932 – Čermákova evropská cesta za účelem propagace budoucí světové výstavy v Chicagu pod heslem „Století pokroku“ r. 1933
  • 4. srpna – z Lipska přijíždí s velkým doprovodem do Karlových Varů, uvítá jej Jan Masaryk, odtud jede do Prahy
  • 8. srpna – cesta do Prahy, na hranicích města v Ruzyni ho vítá náměstek pražského primátora Oldřich Hadrbolec; ubytován v hotelu Šroubek na Václavském náměstí, kde je vítán fanfárami z Libuše a čestnou stráží Národní gardy
  • 9. srpna – přijetí pražským primátorem Karlem Baxou v primátorské síni na radnici, položení věnce u hrobu Neznámého vojína, návštěva Československé národní rady; odpolední návštěva Poděbrad; večerní promluva do československého rozhlasu
  • 10. srpna – Kladno, vítá ho starosta Karel Kindl a na náměstí na dvacet tisíc lidí, „kteří vzácného hosta málem ušlapali. Chicagský starosta pak vyšel na balkón radnice a promluvil – samozřejmě česky: „Jsem šťastný, že se opět nacházím na Kladně, kde jsem se narodil! A jsem hrdý na to, že tak jako mnozí z vás, zde přítomných, jsem i já začínal skromně na šachtě.“
  • 11. srpna – Plzeň, Škodovy závody a plzeňské pivovary
  • 12. srpna – sezení u medailéra Otakara Španiela, který měl vyrobit pamětní plaketu s Čermákovým portrétem; Tyršův dům, Veletržní palác
  • 13.-17. srpna – Bratislava, Vídeň a Budapešť
  • 18. srpna – návštěva u Masaryka ve slovenské Bystričce; mluvili o světové výstavě, o aktuálním dění v USA, o zlepšující se situaci s nezaměstnaností, o amerických prezidentských volbách
  • 19. srpna – Zlín, návštěva u Baťů, další den odjezd do Polska
  • cesta pokračovala: Berlín, Basilej, Paříž, Londýn a Dublin
  • příklad praktik některých českých dopravců: k Čermákově automobilové koloně byla systematicky připojována vozidla dvou nebo tří cestovních pražských kanceláří, které tak protlačily své zákazníky k Čermákovým oslavám a ještě poslaly fakturu za vozidla na pražskou radnici 
  • podzim 1932 – Čermák se po dlouhé úvaze přikloní zcela na stranu Franklina Delano Roosevelta a zajistí mu volební úspěch v Chicagu při prezidentských volbách
  • 15. února 1933 – Miami na Floridě; F.D. Roosevelt jako zvolený prezident, ale ještě před inaugurací se vrací z rekreační plavby a projíždí městem; Čermák přijel požádat o federální půjčku k zajištění platů učitelů, hasičů a dalších chicagských veřejných zaměstnanců; těsně po 22. hodině se prezidentská kolona zastaví v Bayfront Park, kde dojde ke střelbě – líčení dané události se různí, ale anarchista Giuseppe Zangara, stavební dělník sicilského původu, střílí směrem k Rooseveltovi; toho ale vůbec nezasáhne, ale naopak zraní pět lidí kolem něj (jedna žena později umírá), nejvíce Čermáka, který podle svědků zaclonil svým tělem prezidenta
  • dodnes se vedou spory a spekulace, kdo byl terčem atentátu, Zangara měl pouze pětiranný revolver Smith & Wesson kalibru 32, ale byla nalezena šestá kulka kalibru 45 (snad ta určená Čermákovi), později v 50. letech vypovídá gangster Roger Touhy, že cílem atentátu byl jasně Čermák, divné je, že Zangara tak rychle po Čermákově úmrtí skončil na elektrickém křesle
  • Čermák s průstřelem plic je převezen do Jackson Memorial Hospital
  • údajně řekl prezidentu Rooseveltovi slavnou větu: „Jsem rád, že jsem to byl já, a ne vy, pane prezidente.“
  • Franklin D. Roosevelt řekl novinářům před nemocnicí: „Víte, dámy a pánové, takových setkání s tak statečným člověkem v životě asi příliš mnoho nezažijete. Zdá se, že jedinou věcí, která ho znepokojuje, je Chicago. Ačkoliv byl nesmírně zesláblý, přesto mi opětovně popisoval situaci tamních učitelů a dalších městských zaměstnanců, kteří mají zadržený plat.“
  • 6. března 1933 – Antonín Čermák v nemocnici v Miami po necelých třech týdnech boje o život umírá na komplikace spojené se zánětem tlustého střeva, bylo mu 59 let
  • 8. března 1931 – Čermákovo tělo je převezeno do Chicaga
  • 10. března 1931 – koná se Čermákův pohřeb, na chicagský stadion se s ním přišlo rozloučit 150 000 lidí, půl milionu dalších lemovalo ulice, byť byla tou dobou ještě velká zima; Čermák je pohřben na Českém národním hřbitově
  • od jeho časů se chicagským starostou až dosud stal pouze člen Demokratické strany, kterou Čermák postavil v Chicagu na nohy (tvůrce chicagského demokratického systému)
  • deník Chicago Tribune: „Dokázal se odvážně postavit vůči svým problémům a udělal to nejlepší, co mohl, aby postavil toto město prosáklé chlastem zpátky na nohy, aby mu navrátil jeho reputaci v očích celého světa, znovu nastolil jeho kredit mezi ostatními, aby ulevil jeho daňovým plátcům a zaplatil jeho dluhy.“ („We think he faced his problems courageously and did the best that was in him to put this punch drunk city back on its feet, to restore its reputation in the eyes of the world, to re-establish its credit, to relieve its taxpayers and to pay its debts.“)

názvy na počest Antonína Čermáka:

  • 1933 – chicagská 22. ulice ze západu na východ dlouhá několik desítek kilometrů
  • Cermak Quarry – jezero s parkem
  • 1943 – obchodní loď SS A. J. Cermak (činná do r. 1964)

Informace o výstavě SOKOLOVÉ A REPUBLIKY – doprovodná výstava uvnitř budovy školy:

 -          25 panelů o rozměrech 100x70 cm (umístěny na malířských stojanech v prostorách školy)

-          150 let existence Sokola je nejen historií naší tělovýchovy, ale fakticky i historií boje za náš samostatný stát. Sokolové se aktivně podíleli na vytváření československých legií v letech 1. světové války se stejným zaujetím, s nímž se účastnili bojů o hranice nového státu v roce 1918.

Po dvacetiletí naplněném tělovýchovnou prací to byli opět sokolové, kdo v roce 1938 v době X. všesokolského sletu nejvýrazněji manifestovali připravenost k boji za svobodu Československa. V letech 2. světové války za tyto ideály mnozí z nich zaplatili cenou nejvyšší. I po únoru 1948 zůstávali sokolové věrni demokratickým principům, na nichž jejich organizace vždy stála. Po svém nezapomenutelném vystoupení na XI. všesokolském sletu v roce 1948 v duchu těchto ideálů nadále vychovávali – tajně doma i otevřeně v zahraničí – další a další generace chlapců a dívek. České obci sokolské patří i dnes nejvýznamnější místo na poli tělovýchovném a vzdělávacím.

Na fotografii zleva: Ondřej Balatka, radní Prahy 6 pro školství; Petr Karvánek, ředitel školy; Norman L. Eisen, velvyslanec USA v ČR; Anton Kerner, vnuk A. Čermáka a Marie Kousalíková, starostka městské části Praha 6.