Památkově chráněné objekty Kajetánka a přilehlý park, nacházející se v katastrálním území Břevnov, se po letech chátrání dočkají obnovy. Současný majitel společně se dvěma investory již plánuje začít s přípravnými pracemi pro obnovu stávajícího parku o rozloze téměř 28 520 m2 jehož budoucí podoba nabídne bydlení v zeleni v lokalitě Prahy 6.
Na přípravné práce naváže rekonstrukce dvou historických budov ze 17. a 18. století (zámečku a oranžérie) společně s výstavbou unikátního rezidenčního bydlení uprostřed anglického parku s francouzskými prvky. Budoucím majitelům bude k dispozici přibližně 145 bytů.
Park, který se rozkládá na pozemku mezi ulicemi Radimova a Na Petynce v Břevnově, bude obnoven ve spolupráci se Státním ústavem památkové péče. Snahou je zachovat co největší množství původní zdravé zeleně, která bude společně s novými rostlinami, altánkem a labyrintem tvořit funkční relaxační zónu. V souladu s tímto konceptem dojde také k sanaci stávajícího jezírka, které bude tvořit významný přírodní prvek budoucího anglického parku.
Rekonstrukce dvou historických budov, bývalého zámečku i barokní oranžérie, ve které je počítáno s jejím využitím pro náročné bydlení, dodá celému projektu ojedinělý ráz. Současně s rekonstrukčními pracemi se začne s výstavbou projektu čtyř bytových domů.
Majitel projektu také provede rekonstrukci chodníků a silnic v okolí areálu v ulicích Radimova a Na Petynce. V ulici Na Petynce bude zachováno 36 parkovacích míst pro veřejnost. Po dokončení všech prací bude část zrenovovaného parku, jehož plocha je 28 520 m2 včetně zámečku předána Městské části Praha 6 a zpřístupněna veřejnosti.Historie Kajetánky
Na místě svatojiřských vinic stával klášter, letní sídlo i továrna Historie památkově chráněného objektu - usedlosti Kajetánka – sahá až do šestnáctého století. Pozemek, na němž tato památka stojí, původně tvořila vinice svatojiřského kláštera a dvě zahrady. K jejich spojení došlo roku 1592 jejich vykoupením Jezuity. Po bitvě na Bílé hoře pozemek získal rod Martiniců. Roku 1665 nejvyšší pražský purkrabí Bernard Ignác z Martinic začal s výstavbou kaple, o rok později věnovali Martinicové nemovitost řádu theatinů, lidově kajetánů, kteří dali později zámečku nynější podobu. Ti také v roce 1760 postavili Oranžérii. Kajetánka se stala vyhlášeným poutním místem, avšak za vlády Josefa II. byl klášter zrušen a dochovala se pouze kaple. Koncem 18. století byla Kajetánka přestavěna na malý zámeček. Kounicové, kteří ji v té době vlastnili, přebudovali Kajetánku na letní sídlo a založili rozlehlý anglický park. Ve 30. letech minulého století nemovitost sloužila jako továrna na vosková plátna, Oranžérie byla kolem roku 1848 přebudována na byty. V roce 1881 postihl Kajetánku požár, který způsobil rozsáhlé škody a výroba voskových pláten byla přestěhována do Holešovic. Na přelomu devatenáctého a dvacátého století patřila Kajetánka tehdejšímu místnímu starostovi a podnikateli, Janu Kolátorovi, který mimo jiné park ozvláštnil sochami Vojtěcha Suchardy. V roce 1948 byla nemovitost vyvlastněna. Za minulého režimu byl objekt využíván jako Obvodní dům pionýrů a mládeže. V devadesátých letech se Kajetánka ve špatném stavu vrátila rodině Kolátorů. V současné době je nemovitost vlastněna společností BOZNER s.r.o.
