Průvod maškar se v 16 hodin vydal od poutní kaple Dlabačov naproti hotelu Pyramida v Břevnově Bělohorskou ulicí až ke kulturnímu centru Kaštan, kde proběhl tradiční rituál – pochování basy. Cestou se průvod zastavil v každém krámku břevnovského živnostníka.
"Uděluji všem maskám a obecenstvu právo masopustní. Čímž jest dovoleno masopust slaviti jako zpívati, křepčiti a dobrého moku si zavdati. Naopak, zakazuje se - mračiti, plakati, láti a sváry vyvolávati. Nařizuje se - buďte dobré mysli a veselte se!" zahájil dvoudenní masopustní veselí radní Jan Záruba v masce rakouského vojáka.
Masopustní průvod, ve kterém převažovaly zejména maminky s dětmi se postupně rozrostl až do tisícového davu.
“Máme poměrně přesnou metodu, jak odhadnout počet lidí v průvodu. Kromě pouhého pohledu na průvod lze poznat, že letošní masopust předčil všechny minulé, ale také jsme letos rozdali historický počet jitrnic, a to celou tisícovku,“ prozradil se smíchem svou metodu na sčítání lidí v průvodu organizátor a místní uzenář v jedné osobě Tomáš Hudera.
„Přestože masopust slavíme každý rok, ten letošní je přeci jenom něčím výjimečný. Odehrává se v roce oslav 100 let povýšení Břevnova na město a to je možná i důvod, proč letos přišlo slavit zhruba pětkrát více lidí nežli v letech minulých,“ domnívá se starosta Prahy 6 Tomáš Chalupa.
V průvodu, který organizovala radnice spolu se Spolkem břevnovských živnostníků a podnikatelů, byly zastoupeny i starší generace.
"Já jsem z vesnice, kde se masopust slavil každý rok. A se vším všudy, takže jsem hrozně rád, že se tahle tradice drží i v Praze," svěřil se místní důchodce.
Slova starosty Chalupy potvrdila čtyřiasedmdesátiletá paní Krátká s manželem z Břevnova:„Nikdy jsem na žádném masopustu nebyla. Letos jsme si řekli, že když je to v rámci toho významného břevnovského výročí, nemůžeme chybět. A když se dívám kolem sebe, jsem šťastná, že jsme přišli. Je to nádherné a báječné!“
Průvodu hrály kapely Jagabab a Žižkovanka a o zábavu se postarali členové divadla Mimotaurus.
Dnešní masopustní veselí uzavřou lidové písně skupiny Rosti Tvrdíka v sále Kaštanu (18:30) a zítra bude masopustní program pro veřejnost v kulturním centru Kaštan pokračovat od 15 hodin pohádkou divadla Agnes O bubácích a hastrmanech a od 19 hodin proběhne v hotelu Pyramida Masopustní bál ve stylu roku 1907 aneb…staré dobré časy.
Slavení masopustu patří k nejstarším dochovaným obřadům, sahá až k pohanům v Řecku a Římě. Bakchus - symbol masopustu, který končívá na smetišti - má ostatně jméno právě od bakchanálií pojmenovaných po antickém bohovi. Zprávy o slavení masopustu v Praze pocházejí již ze 13. století, první veřejný masopustní ples se konal roku 1715 v pařížské Opeře. Od roku 1989 se v Praze 6 konaly masopustní oslavy už po třinácté.
