Kouzlo Národní technické knihovny, budovy nové generace

Letos se široké veřejnosti otevře Národní technická knihovna v Praze 6. Stane se tak přesně 09.09.09 v 09:09.
Hlavní foto

Budova, zdánlivě ukrytá uprostřed kampusu technických vysokých škol, se vyznačuje řadou technologických a architektonických detailů, které jsou v České republice prozatím spíše výjimečné.

Jedním z nejvýznamnějších atributů je její energetické řešení, které bylo navrženo a konstruováno v souladu s náročným celoročním provozem. Očekává se, že nová technická knihovna přiláká až 900 tisíc návštěvníků ročně. Kromě Národní technické knihovny, která se sem stěhuje z Klementina, zde bude i pobočka městské knihovny, nyní sídlící v ulici Československé armády v Praze 6. Tuto skutečnost museli vzít architekti a projektanti budovy v potaz a i proto se nová knihovna pyšní řadou novinek, které odrážejí budoucí pulsující provoz.

Nachází se zde například jedna z prvních aplikací asfaltového teraca, tzv. bithuteraca – materiálu, který se pokládá za teploty kolem 200 st. Celsia a výrazně snižuje hladinu hluku v budově.

Další zajímavostí je požární řešení objektu, které zamezí zničení knižního fondu, k němuž by mohlo dojít při hašení vodou. Knihovna je totiž vybavena mlhovým samočinným hasícím zařízením, které je v případě zásahu šetrnější, nevyžaduje velkou kapacitu zásobní nádrže a umožňuje rozvod vedení po celé budově.

Samostatnou kapitolou je energetické řešení knihovny, s důrazem na šetrný přístup k životnímu prostředí. Knihovna byla navržena jako kompaktní celek s minimálním členěním a dispoziční členění respektuje orientaci budovy ke světovým stranám. Velkoprostorové místnosti jsou umístěny u jihovýchodních, jihozápadních a severozápadních fasád, kancelářský trakt se nachází u fasády směřující na severovýchod. Tím se snížila tepelná zátěž z vnějšího prostředí (sluneční záření) a zároveň je dosaženo rovnoměrnějšího osvětlení během dne a v průběhu roku. Masivní betonové konstrukce pak posloužily pro akumulaci chladu nebo tepla. Pro větrání byl zvolen tzv. hybridní systém, díky kterému se minimalizuje strojní větrání a zároveň se využívá plně automatizované přirozené větrání okny v přechodném období.

Do prostor nové knihovny se nyní začínají stěhovat zaměstnanci a obsáhlý knižní fond a práce architektů a projektantů tak konečně získala reálnou podobu. „Podílet se na tak unikátním projektu, který bude navíc sloužit široké veřejnosti, se nestává každý den, a proto si možnosti práce na nové technické knihovně velmi vážíme. Doufáme, že se tato budova stane pro její návštěvníky moderním a příjemným místem ke studiu i k relaxaci a zaměstnancům nabídne pracovní prostředí hodné 21. století“, uvedl zástupce generálního projektanta knihovny, Ing. Petr Jileček ze společnosti Helika.

Národní technická knihovna se slavnostně otevře 9. zaří 2009 v 9:09 hod. Svým uživatelům nabídne více než 1 200 studijních míst a 300 míst relaxačních. Kapacita uložených svazků se odhaduje přibližně na 1,2 milionu. K dispozici budou například také individuální a týmové studovny, kavárna se 150 místy, 250 počítačů pro veřejnost, WiFi připojení v celém objektu, 300 parkovacích míst pro automobily a 200 stání pro kola.

Související články

Projekt byl zadán v roce 2022 na základě dohody investorů v území (provozovatelů) a městské části. Následně byla zadána studie, která měla za úkol zkoordinovat všechny záměry v území, zejména dopravního charakteru, navázat na studii hlavního města Baba 1932 a především nalézt dopravní řešení křižovatky Na Štáhlavce/ Matějská/ Šárecká, která byla dvakrát neúspěšně řešena v rámci projektu TSK – Rekonstrukce Šárecké ulice.

Celý článek26. 2. 2024