V dobovém kočáře dorazil až z Pražského hradu a ve slavnostně vyzdobeném Břevnově opět prohlásil tuto obec městem. A stejně jako ho před lety přivítal starosta obce Jan Kolotár, nyní to udělal starosta Prahy 6 Tomáš Chalupa.
Krásné slunečné počasí zapříčinilo, že se na panovníkův příjezd přišly podívat tisíce Pražanů i turistů všech věkových kategorií. V zahradách břevnovského kláštera na ně čekalo také mnoho dalších atrakcí.
Na císařských trzích si mohli návštěvníci nakoupit proutěné zboží či řemeslné výrobky pro domácnost, o kousek dále zase čerstvé květiny všeho druhu. Do svých domovů či zahrádek si tak mohli odnést skalničky, bylinky, okrasné květy nebo kaktusy. Dobu dávno minulou připomněla výstava Století páry. Zejména tatínky a jejich ratolesti zaujal prvorepublikový autobus, pivovarský nákladní vůz a historický osobní automobil. O to, kdo se autobusem projede, si pak mohli návštěvníci zasoutěžit. Pokochat se mohli i pohledem na unikátní horkovzdušný motor a silniční parní válec z roku 1930. Nadšenci si zašli na přehlídku modelů starých lodí a prohlédli a vyzkoušeli si historické velocipédy.
Pro malé návštěvníky nechyběla ani malá pouť, kde se mohli pohoupat, projet na kolotoči nebo na lochnesce. Jejich rodiče jim pak mohli vystřelit dárky na historické střelnici.
Děti i dospělí také nakupovali dobové pohlednice a razítka. Kameloti v kostýmech prodávali historické noviny, pošťáci zase knihu připomínající místní rody, historii kláštera nebo prvního břevnovského starostu.
Po celý den se na pódiu střídaly kapely a hudební skupiny. Živé koncerty dechové, cimbálové i country hudby našly vždy vděčné posluchače.
Břevnov byl povýšen na město 27. dubna 1907, kdy břevnovští využili návštěvy císaře Františka Josefa I. Po Bubenči, která oslavila sté výročí města před třemi lety, byl tak Břevnov druhým a posledním povýšeným městem v dnešní Praze 6. Po 13 letech se stal Břevnov součástí Prahy.
A jak to vlastně bylo?
Ustálená forma udělení znaku, zároveň s povýšením na město, byla kdysi taková: Obec se obrátila se svou žádostí k císařskému dvoru prostřednictvím místodržitelství. Na místodržitelství byla věc projednána a připravena na ministerstvo vnitra ve Vídni a to jeho oddělení nazývané Šlechtický úřad. Jestliže na základě jejich doporučení císař udělení schválil, bylo o nejvyšším rozhodnutí informováno opět místodržitelství, které to obci oznámilo s dotazem, zda si přeje vydání slavnostního privilegia, jehož zhotovení stálo 242 K, s namalovaným znakem dokonce 540 K. Po zaplacení byl vydán diplom s vymalovaným znakem. Nic takového se však v Břevnově nestalo…
…ale stalo, že panovník vystoupil za velké plískanice sněhového a silného větru z kočáru, popošel s pány své družiny ke členům obecního zastupitelstva, načež starosta obce Jan Kolátor jej uctivě uvítal. Panovník zajímal se o poměry v obci Břevnov, počet jejího obyvatelstva a podivil se, že Břevnov má již 9100 obyvatelů a laskavě pravil: „Však jste posledně povýšeným městem v Čechách.“ V té době byl přitom Břevnov pouhá vesnice. Císař tak nevědomky spustil kolotoč dalších událostí a protože jakmile jednou něco monarcha prohlásil, tak už to platilo, tehdejší starosta Břevnova Kolátor okamžitě šeptal svému písaři: „Hned běžej telegrafovat, že jsme byli povýšeni na město.“ A tak se také stalo.
Břevnov patřil k nejstarším osadám v obvodu dnešní Velké Prahy, vznikl jako předklášteří prvního českého mužského kláštera, založeného roku 993. Břevnov, založený údajně na místě zpustlé osady Kuromrtvy, prý dostal jméno podle břeven - otesaných trámů, které tu dřevorubci při zakládání vsí opracovávali a skladovali.
V době, kdy byl založen klášter, měla tato víska pouhých 19 obyvatel. Před 100 lety žilo v Břevnově 9100 obyvatel ve 337 domech. Dnes má Břevnov 24 482 obyvatel, kteří žijí na 2920 adresách ve 148 ulicích.
