Benito Juárez

Mexický politik, původem zapotékovský Indián. V období 1857–1863 a 1867–1872 byl prezidentem Mexika. Je považován za největší postavu mexické historie a národního hrdinu. Vedl boj za osvobození Mexika ze španělské a katolické poroby. Vyhlásil „Zákony reformy“ země, v nichž navrhl odluku církve od státu. Řídil odpor proti intervenci Britů, Španělů a Francouzů.

21. 3. 1806 – 18. 7. 1872


Benito Juárez (celým jménem Benito Pablo Juárez Garcia) pocházel z indiánské rodiny. Když mu ve třech letech zemřeli oba rodiče, přestěhoval se ke svému strýci, který ho při práci na poli naučil číst. Ve třinácti letech odešel za svou sestrou do města Oaxaca, kde začal studovat na kněze. V roce 1824 začala na jihu Mexika osvobozenecká bitva proti španělským kolonizátorům, kterou vedl mladý Simon Bolívar, vzdělaný a bohatý kreolský potomek. Bolívarovo vojsko se střetlo se Španěly u Ayacuchy, zvítězilo, a to byl počátek osvobozovacího boje. Benito Juárez odešel z kněžského semináře a přidal se k politickému hnutí liberálů, kteří měli v programu učinit řízení země „res publica“, čili věcí veřejnou. Skončila španělská katolická diktatura a v roce 1827 se jednadvacetiletému Juarézovi otevřela v rodné zemi cesta k občanskému studiu. Začal studovat na Institutu věd a umění a jako jeden z prvních získal univerzitní diplom pro barevné. Praktikoval v advokátní kanceláři a občané Oaxacy si ho zvolili jako svého zástupce do městské rady. 

V té době došlo reakčními silami ke svržení liberálního předsedy vlády Vincenta Guerrera. V čase prudkých srážek levé křídlo liberální strany, čili „puros“ (čistí), delegovalo Juáreze do soudního dvora. Jenže v Mexiku se znovu ujala moci nejreakčnější klika v čele s generálem Santa Annou. Juárez už měl v zemi dobré renomé, zejména mu důvěřovali Indiáni, pro něž se stal symbolem svobody. Obhajoval soukmenovce u soudu ve sporech o existenční podmínky. Stával se jakýmsi „advokátem chudých“.

Politika v Mexiku střídala vlády pokrokových liberálů a politické reakce generála Santa Anny. Za vlády liberálů byl Juaréz zvolen tajemníkem vlády, postupně se dostal i do kongresu, zanedlouho se stal zástupcem prokurátora nejvyššího soudu a následně guvernérem státu v letech 1847 až 1852. V roce 1848 muselo Mexiko uzavřít s USA mírovou smlouvu, jenže Američané Mexiku vzali Texas, Kalifornii a Nové Mexiko a učinili zemi na Americe závislou. V okleštěné a znovu Američany okupované zemi se dostal k moci reakční generál Santa Anna.

Benito Juárez, který prosadil mnoho změn ve školství, zemědělství a v obchodě ve prospěch řadových občanů, byl málem zavražděn najatým vrahem. V roce 1853 byl zatčen a za dohledu syna Santa Anny deportován a nakonec připraven k transportu do evropského vyhnanství. Juárez věznitelům v Havaně uprchl a odjel tajně do USA do New Orleansu. Zde byl spoluzakladatelem tajného „Revolučního výboru„, který připravoval svržení Santa Anny. Právě když výbor vyhlašoval svůj osvobozovací plán Mexika pod názvem „Plán z Ayaly“, byl v USA zavražděn prezident Lincoln. Rok po zavraždění amerického prezidenta se příslušníci „Revolučního výboru“ vrátili do Mexika a Juárez, který se staral o obnovu demokracie v zemi, se ve vládě v čele s Álvarezem ujal ministerské funkce. Svým prvním zákonem zrušil privilegované postavení církve v životě země a armády v soudnictví.

V roce 1857 byl zvolen předsedou nejvyššího soudu a po roce prezidentem Mexika. V roce 1859 vydal „Zákony reformy“, kterými měla být jeho země proměněna v pokrokový demokratický stát. 

Do hlavního města se prezident Juárez přestěhoval v roce 1861. Práce na obnově země si vyžádaly mnoho prostředků, jež pak scházely vnitřnímu a zahraničnímu obchodu. Jeho nápadem bylo na dva roky pozastavit placení veškerých dluhů. Na novou vládu reagovaly evropské mocnosti - Velká Británie, Španělsko a Francie a jejich vojska se vylodila ve Veracruzu. Britské a španělské loďstvo zde hájilo ekonomické zájmy obou zemí a již v dubnu odplulo, Francouzi ovšem ještě dva roky bojovali o mexický trůn a i přes počáteční neúspěchy dobyli v červnu 1863 hlavní město Ciudad de México. Novým císařem se stal rakouský arcivévoda Maxmilián I. a vláda byla donucena přesídlit do města Juárez na americko-mexických hranicích. Po čtyřech letech bojů se ovšem Mexičanům s pomocí USA podařilo svrhnout monarchii a císař byl i přes protesty většiny světových státníků 19. června 1867 popraven. 

Benito Juaréz poté pokračoval ve funkci prezidenta i přes mozkovou mrtvici do roku 1872, kdy zemřel na srdeční infarkt.

Kromě Mexika jsou sochy Benita Juáreze od různých autorů umístěny ve Washingtonu, Chicagu, New Orleansu, El Pasu, Sydney, Londýně a mnoha dalších městech po celém světě.

Autor bronzové busty Benita Juáreze v Praze 6 je neznámý, bronzovou desku s nápisem provedl medailér Zdeněk Kolářský, který je uváděn také jako autor architektonického řešení soklu. Pomník byl odhalen v roce 1973, roku 1978 byla bronzová deska odcizena a následně v roce 1979 doplněna.

Benito Juárez (full name Benito Pablo Juárez Garcia)

March 21, 1806 – July 18, 1872

Mexican lawyer and politician. President of Mexico Between 1857–1863 and 1867–1872. He is considered one of the the greatest figures in Mexican history.

Benito Juárez was born in San Pablo Guelatao, Oaxaca, from a zapotec indigenous family. When both of his parents died when he was three years old, he moved in with his uncle, who taught him to speak and read in spanish while working in the fields.

Under his leadership, the Mexican Constitution of 1847 was drafted, alongside with a series of legal reforms known as “Leyes de Reforma”, recognizing additional rights and freedoms for citizens, such as freedom of speech and the press, freedom of worship, the creation of a civil registry, and the secularization of public life. He was called "Benemérito de las Americas" for his tireless commitment to peace, liberty, and the sovereignty of nations.

He endured and defeated a French invasion (1862-1867) and liberated Mexico from the French-imposed government.

After winning the war, he laid the foundations for a modern Mexico with a secular and republican government.

His legacy is linked to Mexico's history and the social changes that transformed the country to laid the foundations for a modern, democratic nation.

Benito Pablo Juárez García

21 de marzo de 1806 – 18 de julio de 1872

Abogado y político mexicano. Presidente de México de 1857 a 1863 y de 1867 a 1872. Se le considera una de las figuras más importantes de la historia mexicana.

Benito Juárez nació en San Pablo Guelatao, en el estado mexicano de Oaxaca, en el seno de una familia de indígenas zapotecas. A los tres años, sus padres fallecieron y se mudó con su tío, quien le enseñó a hablar y leer español mientras trabajaba en el campo.

Bajo su liderazgo, se redactó la Constitución Mexicana de 1847, junto con una serie de reformas legales conocidas como "Leyes de Reforma", que reconocieron derechos y libertades adicionales a los ciudadanos, como la libertad de expresión, prensa y religión, el establecimiento de un registro civil y la secularización de la vida pública. Recibió el apodo de "Benemérito de las Américas" por su incansable compromiso con el mantenimiento de la paz, la libertad y la soberanía de las naciones.

Resistió y derrotó la invasión francesa (1862-1867) y liberó a México del dominio francés.

Tras ganar la guerra, sentó las bases del México moderno, con un gobierno laico y republicano.

Su legado está entrelazado con la historia de México. Los cambios sociales que lideró transformaron al país y sentaron las bases de una nación moderna y democrática.