Metodika evaluace činnosti základních škol

Východiskem pro evaluaci základních škol je materiál nazvaný Metodika hodnocení činnosti základních škol, který vznikl v r. 2001 na tehdejším OŠK ÚMČ Praha 6. Aspekty evaluace, její parametry a jednotlivá hlediska byly doplněny zejména s ohledem na změněnou situaci po vydání zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), který už v úvodních paragrafech (§ 2 odst. 1 písm. g – Zásady a cíle vzdělávání) uvádí hodnocení výsledků vzdělávaní jako jednu z hlavních zásad vzdělávání. Na tomto místě je sice nejspíš míněno hodnocení žáků školou, ale ustanovení § 12 odst. 5 umožňuje zřizovateli, aby i on jím zřizované školy a školská zařízení podle předem zveřejněných kritérií v zákoně blíže nespecifikovanou formou hodnotil. Původní metodika hodnocení byla přepracována tak, aby nově předložený materiál mohl reflektovat nové znalosti v pedagogice, především v oblasti hodnocení výsledků vzdělávání, a kriticky využívat výsledků zahraničních studií provedených v mezičase v oblasti evaluace a autoevaluace škol. Protože nový školský zákon ukládá v citovaném § 12 školským subjektům provádění vlastního hodnocení, musí metodika zahrnout také informace o existenci a úrovni zpracování autoevalučních postupů, vypracovaných a používaných samotnými školami.

Obsah

1. Úvod
1. Zdroje informací a sledované ukazatele
2. Sledované ukazatele a popis jejich hodnocení
2. Realizace hodnocení činnosti základních škol

Odbor školství ÚMČ Praha 6
září 2005

I. Úvod

Evaluací či hodnocením pedagogicko – organizační oblasti se tradičně zabývá Česká školní inspekce (ČŠI). Platný školský zákon stanovuje tuto její roli v §12 odst. 1 a odst. 3. Obec jako zřizovatel škol, který je subjektem zabezpečování povinné školní docházky dětí a kterému je v § 177 školského zákona uložena povinnost dbát o soulad rozvoje vzdělávání a školských služeb se zájmy občanů a obce, nesporně má přirozený nárok posuzovat a hodnotit činnost škol; tento nárok nyní dostal oporu v § 12 odst. 5 školského zákona. Oblast hodnocení není v zákoně přesněji vymezena, zájem zřizovatele o posouzení komunitního rozměru činnosti školy je však neoddiskutovatelný. Praktická aplikace této metodiky má napomoci ke zlepšení kvality škol a stát se důležitým zdrojem informací pro koncepční úvahy a jejich naplňování. Měla by se stát prostředkem, který umožní posoudit míru tzv. přidané hodnoty jako jednoho z hlavních parametrů vypovídajících o kvalitě školy.

Závěry, které z aplikace připravované metodiky vyplynou, by neměly být používány k vytváření žebříčků kvality škol. Spíš by měly poskytnout informaci o stupni rozvití jednotlivých dimenzí široké škály života škol.

Zřizovatel i rodiče žáků by měli získat informaci mapující pokud možno všechny důležité dílčí oblasti činnosti škol, a měli by tak mít možnost udělat si nejen celkový obrázek o chodu té které školy, ale i získat představu, do jaké míry může příslušná škola uspokojit jejich požadavky v určité oblasti, na které jim záleží, zkrátka zjistit, co je ve škole více rozvinuto a co méně, co škola akcentuje a co se jí daří, ale také kde jsou její nedostatky a slabá místa. Prostřednictvím ¨získaných informací může zřizovatel významnou měrou ovlivnit naplňování své představy o tom, jaká by měla škola být a jak by měla fungovat při ponechání dostatečného prostoru pro realizaci koncepce jednotlivé konkrétní školy a jejího školního vzdělávacího programu.

IA) Zdroje informací a sledované ukazatele

IB) Sledované ukazatele a popis jejich hodnocení

1. Koncepce školy a školní vzdělávací program (ŠVP)
• Koncepce školy a ŠVP, projednání školskou radou, projednání s pracovníky školy, rodiči a zřizovatelem.


2. Profilace školy
• Realizace ŠVP – zaměření, „tvář“ školy a její místo v kontextu ostatních škol v oblasti, šíře nabídky rozšířené výuky vybraných předmětů aj., množství volitelných příp. nepovinných předmětů zavedených v souladu s přijatou koncepcí školy a ŠVP, aprobovanost pedagogů, systematické využití zvláštní kvalifikace členů pedagogického sboru (ve specializovaných třídách či mikrotřídách, využití učitelů s vícenásobnou aprobací k posílení výuky mezipředmětových vztahů).


3. Personální práce a další vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP)
• Stabilizovanost pedagogického sboru, vyváženost co do věkového složení, aprobovanost pro vyučované předměty včetně volitelných. Existence transparentních a funkčních kontrolních mechanizmů i způsob hodnocení práce ve všech pracovních kategoriích. Plánovitost DVPP s ohledem na potřeby školy i konkrétních pracovníků a finanční možnosti školy.


4. Rozpracovanost a kvalita autoevaluace
• Vypracování kritérií pro monitorování, vlastní kontrolu a autovealuaci činnosti školy.
• Podpora a řízené rozvíjení autoevaluace jednotlivých pedagogů, autoevaluace výsledků vyučování jednotlivých předmětů, skupin předmětů, celého I. stupně i II. stupně, celé školy. (Nápaditost vedení školy popř. pedagogů při zabezpečování proškolení pedagogického sboru v metodách autoevaluace, m.j. při získávání finančních prostředků na toto proškolení.)



5. Pedagogická inovace

• Uplatnění inovativních programů a metod a jejich implementace ve školním vzdělávacím programu, případně tzv. alternativních vzdělávacích programů nebo větších projektů (např. Začít spolu, Dokážu to, Zdravá škola a další). Seznámenost pedagogů školy s těmito programy a metodami, absolvování příslušných kurzů nebo jiných forem vzdělávání. Role školy v síti vzdělávacích institucí, které se zabývají stejným nebo obdobným programem. Monitorování průběhu a výstupů programu, jejich zachycení, popsání a zdokumentování.
• Míra a efektivnost využití počítačů při výuce jednotlivých předmětů, využívání ICT. Počítačová gramotnost pedagogického sboru, též v souvislosti s bodem I.10 (schopnost pedagogického sboru komunikovat s rodiči prostřednictvím elektronické pošty, zavádění elektronických žákovských knížek, je-li po nich ze strany rodičovské veřejnosti poptávka).
• Zapojení školy do grantových řízení podporujících vzdělávání a úspěšnost podaných a realizovaných projektů.


6. Péče o nadané žáky a žáky se speciálními vzdělávacími potřebami
• Podpora rozvoje nadaných žáků ve vyučovacích hodinách i mimo ně a podpora pedagogických pracovníků, kteří se jim věnují. Systematická příprava účasti žáků v soutěžích, olympiádách a přehlídkách, měřitelná počty zúčastněných žáků a jejich výsledky. Ocenění práce zapojených pedagogů vedením školy.
• Přístup k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami, komplexní přístup všech pedagogických pracovníků, kteří se věnují těmto žákům, vycházející ze znalostí jejich omezení, využití adekvátních pedagogických metod i způsobů hodnocení. Zpracování a realizace individuálních vzdělávacích plánů těchto žáků. Využívání speciálních učebních pomůcek nebo asistentů.


7. Další výchovně – vzdělávací aktivity
• Organizování kroužků s různým zaměřením včetně kroužků pod vedením externích pracovníků. Využití prostor školy i sportovišť nejen pro žáky vlastní školy, ale i jiných škol a pro veřejnost. Příprava a kvalita žádostí o granty pro volnočasové aktivity, organizování vlastních soutěží i soutěží za účasti žáků jiných škol. Pořádání osvědčených akcí za účasti dětí i rodičů na jejich přípravě. Pravidelné výjezdy na školu v přírodě, ozdravné pobyty, lyžařské zájezdy apod. četnost výjezdů, míra účasti tříd a žáků z celé školy.


8. Vybavení školy
• Stav vybavení školy (vybavení nábytkem, účelově využívané prostory: odborné učebny, tělocvičny, knihovny; vybavení učebními pomůckami).


9. Prezentace školy
• Vypovídací hodnota výroční zprávy, její přehlednost a zevrubnost, pokrytí celého spektra činnosti školy a jejích součástí. Umístění zprávy na webové stránce školy. Informovanost rodičů o možnosti seznámit se s vybranou dokumentací školy.
• Pořádání dnů otevřených dveří, vydávání vlastního časopisu, informování o životě školy včetně záměrů a plánovaných akcí.
• Obsahová, formální a estetická úroveň internetových stránek školy popř. jednotlivých tříd, jejich aktuálnost a vypovídací hodnota.
• Účast žáků školy na soutěžích, olympiádách a přehlídkách.
• Existence a činnost dětského souboru (pěveckého, tanečního, divadelního apod.) s častou prezentací na veřejnosti, existence sportovního klubu.
• Existence a užívání loga školy.
• Zveřejňování příspěvků o činnosti školy v regionálním i jiném tisku, na školní webové stránce, případně v dalších prostředcích hromadné komunikace.
• Pořádání akcí pro jiné instituce nebo veřejnost.


10. Spolupráce s rodiči
• Činnost školské rady, plnění jejích zákonných funkcí.
• Rozvinutí formálních i neformálních kontaktů školy s rodinou – třídní schůzky, konzultace, možnost individuálních pohovorů, spolupráce při organizování akcí pro děti.
• Poskytování prostor školy pro aktivity pořádané rodiči a pro rodiče.
• Existence aktivního občanského sdružení rodičů a přátel školy.


11. Tvář školy - celkový dlouhodobý dojem na veřejnost a odezva veřejnosti
• Působení školy uvnitř i navenek - atmosféra ve škole, její dlouhodobé klima; celkový dlouhodobý vnější dojem – estetičnost školních prostor, kultivovanost vnějších projevů učitelů a vedení školy při kontaktech s veřejností, vstřícnost vůči podnětům zvenčí. Četnost oprávněných nebo částečně oprávněných stížností na činnost školy a jejích součástí podaných zřizovateli a České školní inspekci nebo relevantních pochvalných vyjádření např. ze strany rodičů absolventů, popř. školské rady; pozitivní vyznění dotazníkových akcí.


12. Protidrogová prevence
• Zpracování minimálního preventivního programu, který je pravidelně inovován a realizován. Proškolení a činnost školních metodiků prevence. Nabídka volnočasových aktivit pro děti, cílené akce organizované podle věku dětí ve spolupráci s odborníky, peer programy. Projekty v oblasti protidrogové prevence, žádosti o granty a jejich realizace.


13. Spolupráce s jinými školskými subjekty
• Přiznání statutu fakultní školy, trvalá spolupráce s příslušnou vysokou školou, akreditace střediska pro DVPP nebo pro veřejnost, nositelství výzkumného úkolu MŠMT nebo jiné instituce, pilotní ověřování, pořádání odborných seminářů, hospitací a náslechů pro pracovníky jiných škol.
• Organizování soutěží pro děti z ostatních škol MČ Praha 6 nebo hl. m. Prahy. Systematická spolupráce s některou mateřskou školou, střední školou, popřípadě jinou školou.


14. Spolupráce se zahraničím
• Organizování pravidelných výměnných pobytů žáků a pedagogů v rámci jazykové výuky a využívání jazykových znalostí při plnění konkrétních programů či projektů, např. v projektu Socrates, internetových konferencích, korespondenci elektronickou nebo běžnou poštou, multimediálních projektech. Vhodné využití rodilých mluvčích ve výuce cizích jazyků.
• Jiné formy spolupráce pedagogů partnerských škol.


15. Spolupráce s obcí
• Projednávání koncepčních záměrů, školního vzdělávacího programu, podmínek činnosti školy a dalších záležitostí se zřizovatelem. Předkládání návrhů na řešení zásadnějších problémů, které spadají do kompetence zřizovatele.
• Kvalita a včasnost odevzdávání materiálů vyžádaných zřizovatelem.

II. Realizace evaluace činnosti základních škol

Hodnotitelé
Pracovní skupina sestavená z členů Komise pro výchovu a vzdělávání, z pracovníků OŠ ÚMČ Praha 6 v gesci zástupce starosty pro školství v součinnosti s členy školské rady příslušné školy.

Harmonogram evaluace

1. Zveřejnění metodiky na www.praha6.cz
   Termín: po schválení Radou MČ Praha 6
2. Realizace evaluace činnosti základních škol
   Termín: listopad 2005 - únor 2006
3. Vyhodnocení výsledků evaluace, účelnosti kritérií a kvality metodiky
   Termín: březen - duben 2006
4. Případné úpravy systému evaluace základních škol a schválení úpravy Radou MČ Praha 6
   Termín: červen 2006
5. Standardní průběh evaluace základních škol podle dopracovaného dokumentu
   Termín: říjen – prosinec 2007 a dále vždy po dvou letech