Úřad městské části Praha 6 - výtisk z oficiálního webu radnice


Antisprejerový program m.č. Praha 6

I přes zvláštní charakter převážně rezidenčních čtvrtí s relativně nízkou kriminalitou v pražském měřítku, městská část Praha 6 rozhodně nepatří k těm obcím či městům České republiky, kterým by se projevy sprejerové kultury vyhýbaly. Vzhledem k sousedství historického centra bývá naopak častým terčem útoků sprejerů nejen "vlastních" - rezidentů, ale i mnohým cizinců, turistů z celého světa. Je přitom třeba konstatovat, že stejně jako drtivá většina evropských měst také ona začala tuto problematiku řešit se zpožděním, nikoli v době, kdy se graffity začaly objevovat, ale kdy už ty nové vzhledem k nedostatku místa začaly překrývat ty staré.

První koncept tzv. antisprejerového programu byl radnicí Praha 6 zpracován za začátku nového volebního období, na konci roku 1998 a především v roce 1999. Ve své první fázi byl program podrobně diskutován v odborných kruzích, s policisty, s městskými strážníky, s psychology včetně dětských psychologů, s pracovníky školských zařízení, s odborníky na správu obecního majetku a městského mobiliáře a mnohými dalšími. Jeho myšlenky byly konzultovány i se samotnými sprejery.

Celý program byl rozdělen do tří částí:
A preventivní činnost a komunikace s veřejností
B represivní činnost policie
C non-stop servis odstraňování graffiti z budov
I. etapa - domy v majetku města
II. etapa - všechny ostatní domy

 


A preventivní činnost a komunikace s veřejností

Základem jsou zkušenosti několika měst v České republice, které komunikací dosáhly zmenšení objemu graffiti, zároveň je ale třeba mít vždy na zřeteli, že sprejerství je, stejně jako např. squatting, v rozporu s právním řádem České republiky a jako takové předmětem trestního řízení.

V první fázi byl proto na základě analýzy všech přestupkových řízení vedených v Praza 6 za uplynulých pěti let sestaven vzorový profil sprejera. Jde o chlapce (dívek je méně než 1%) dosud z hlediska trestního práva bezkolizní, kteří působí v partách zhruba 5 stejně starých osob. Průměrný věk pachatelů je 17 let, počet pachatelů starších 20 let rapidně klesá, nejmladšímu bylo 11 let, chlapci jsou většinou studenty středních škol, často i prestižních. Rodinné zázemí je velmi rozdílné, nicméně plné rodiny převládají, většina pachatelů byla podle svého tvrzení ovlivněna konzumací alkoholu, nikdo nicméně nebyl kvalifikován jako nepříčetný kvůli nadměrnému požití alkoholu.

Komunikace se sprejery i veřejností je založena výhradně na vysvětlovací kampani. Velkou část sehrál program kanceláře primátora - Praha v srdci sprejerů, který na území hlavního města Prahy proběhl v roce 2001. Zkušenost z probíhajících jednání (od uzavřenějších jednání s jednotlivými komunitami, televizních diskusí po veřejná diskusní fóra, například v městské knihovně) je taková, že sprejeři o nelegálnosti své činnosti vědí, ale jak říkají"jinak to nelze", případně "umění nesmíte bránit", často také zní věty typu: "právě v tom je to dobrodružství, poslední dobrodružství ve velkoměstě". Při jednáních narážíme na velkou roztříštěnost a vzájemnou nekomunikaci. Sprejeři, se kterými jsme jednali, přitom řešení problému spatřují v návrhu "dejte nám legální plochy a my se pokusíme netvořit jinde". Ačkoli jsou již dnes vyčleněny určité plochy, z podnětu hlavního města na několika městských částech (nikoli městská část Praha 6), přesto tento návrh naráží na několik úskalí. Především konzervativní část volených zastupitelů zastává názor, že obchody s trestnou činností nejsou možné a stejně tak není možné uzavírat obchod se stranou, která nedokáže poskytnout jakékoli záruky, je možné slyšet věty typu:"pokud chtějí plochu pro svůj koníček, až si ji pronajmou. Sběratelům známek také nekupujeme pinzety". Protože komunikující část sprejerů představuje jen jejich minoritní část, a to těch, kteří vytvářejí sofistikovatější obrazce jisté umělecké úrovně, vyčlenění ploch by bylo zcela neúčinné v boji s těmi sprejery, kteří značí své území tzv. tagy. Zároveň je u starší části veřejnosti znát stav nulové tolerance, vyjímkou na veřejných setkáních nejsou požadavky po exemplárních nebo ponižujících trestech.

Sprejerství je v Praze bezesporu záležitostí generační a zřejmě i módní. I když se stav tolerance mezi drtivou většinou veřejnosti blíží nule, bylo by nesprávné a dlouhodobě konptraproduktivní zcela odlišovat míru nebezpečnosti těchto činů a výši trestů.


B represivní činnost policie

Represivní činnost orgánů činných v trestním řízení bude vždy neoddělitelnou součástí jekéhokoli antisprejerového programu. Je jasné, že pokud zde nebude účinný postih sprejerů, pak se těžko objem poškození radikálně sníží.

Stávají právní úprava hodnotí sprejerství v trestnímu zákoníku jako trestný čin poškozování cizí věci, případně vandalství, s trestem veřejně prospěšných prací, pokutou nebo odnětím svobody až na tři resp. osm let. Podle českého práva vycházejícího je však třeba prokázat výši škody, která musí být vyšší než zákonem definovaná částka - od 1.1.2002 pět tisíc korun při přihlédnutí k celkové společenské nebezpečnosti činu.

V této souvislosti je třeba konstatovat, že odpovědní představitelé Prahy 6 pro oblast bezpečnosti v roce 2001, kdy parlament projednával tzv. antisprejerovou novelu trestního zákona, zastáváli a i nyní zastávají názor, že problém není v právu psaném, ale v jeho aplikaci, především v rámci svého programu pořizuje dokumentaci všech graffiti na obecních domech. /dajy a jsou průběžně vyhodnocovány a předávány policii pro důkazní řízení i pro faktickou činnost v terénu. Místům, která vykazují častější návrat sprejerů, policie věnuje zvýšenou pozornost.

Výsledky policie na poli sprejerství jsou v Praze 6 ve srovnání s jinými okresy lepší. V roce 2001 bylo na území Prahy 6 policií šetřeno několik případů sprejerství, přičemž často byl sprejer zadržen přímo při činu. Další zlepšení očekáváme mimo jiné i od dvou projektů, které nejsou sice přímo s antisprejerovým programem spojeny, nicméně mají s ním přímou vazbu. V roce 2000 byla provedena rozsáhlá reorganizace Městské policie, která v Prahe 6 mimo jiné znamenala rozdělení celého jejího území na 32 rovnoměrně velkých okrsků, do každého okrsku pak byl "nastálo" přidělen jeden strážník. Zároveň dostal každý občan do schránky jeho fotografii a telefonní číslo, na které ho může kontaktovat. Výsledky i ohlasy jsou v tuto chvíli více než pozitivní, a to nejen u veřejnosti, ale i z hlediska statistických dat nápadu trestné činnosti. Druhým projekten je kamerový systém. Na Praze 6 jsou postupně rozmísťovány uliční kamery, k 31.12.2001 bylo na území Prahy 6 funkčních 10 kamerových stanovišť(aktuální informace viz. kamerový systém těchto www. stran). V průběhu letošního roku by měla být Praha 6 souvisle pokryta celá centrální část území Prahy 6 dvaceti vysoce výkonnými kamerami.


C non-stop servis odstraňování graffiti

V zimě 1999-2000 byl zmapován celkový objem graffiti na území městské části. V I. první etapě došlo k podrobnému monitoringu pouze domů v obecním vlastnictví (zhruba 850 domů převážně s nájemními byty, ale také škol a ostatních veřejných budov). Poškození domů graffiti bylo zjištěno a zdokumentováno na víc než třetině zhruba 350 domech, přičemž v některých lokalitách bylo poškození takřka souvislé. Z celkového počtu domů poškozených graffiti bylo zhruba 35% graffiti umístěno na zdech na hlavních třídách, v jednom případě se jedná o památkově chráněný objekt. Pouze graffiti nátěry pokrývaly plochu víc jak 3000 m2, přičemž rekonstrukce okolních ploch objem násobila.

Na jaře proběhla veřejná soutěž na firmy, které by zřídily non-stop telefonní linku (zelená linka), kde by přijímaly oznámení o umístění graffiti, zajišťovaly non-stop odstraňování graffiti z budov včetně pořizování podrobné dokumentace o každém graffiti pro potřeby trestního řízení a také instalovaly tzv. antigraffitové nátěry, které umožňují odstranění graffiti bez současného poškození fasády domu. Vítězné soukromé společnosti začaly fungovat v polovině loňského roku, přičemž v první fázi odstranily graffiti ze všech obecních budov.

Následně byla zřízena a prostřednictvím médií oznámena telefonní čísla, kam mohou občané kdykoli zavolat a oznámit aktuální poškození konkrétního objektu. Nutno konstatovat, že ačkoli by se podle počtu dotazů a interpelací od občanů zdálo, že linky budou přeplněny, nestalo se tak. Ukázalo se, že ačkoli občané vznesou kritický vzkaz radnici, že se "se sprejery nic nedělá", zavolat na známé číslo, že dům, ve kterém bydlí, byl v noci postříkán, nechtějí. Právě aktuální monitoring poškození se tak stal větším problémem, větším než odstraňování samo. Často se potýkáme s problémem, že sice umíme graffiti odstranit během několika hodin, ale informaci o tom, že dům byl poškozen, získáme s odstupem dní. Hlavním zdrojem informací proto zůstávají podněty především strážníků Městské policie. (Podobná situace je známa i ze zahraničí, například v Chicagu jsou hlavním zdrojem informací pracovníci zajišťují svoz komunálního odpadu).

Vzhledem k tomu, že celý systém je založen na promtním odstraňování aktuálních nástřiků, bylo pro nás velmi podstatné znát, jak často se sprejeři vracejí. V době, kdy byl program koncipován, jsme neměli sebemenší informace, ze kterých by se dala periodicita jakkoli odhadnout. Neexistovala žádná zkušenost ani žádné relevantní srovnání.

Zhruba 16 měsíční fungování prjektu přineslo tyto závěry: po jednorázovém vyčištění všech budov se na zhruba 45% domů sprejeři vrátili jednou, na jednu třetinu maximálně sedmkrát, zhruba 8% domů, především na hlavních třídách, se sprejery stále bojuje, počet poškození a následného odstranění překročil patnáct, dvacet. Naše odhady byly v počátku mnohem vyšší, a proto hodnotíme tuto etapu jako velmi úspěšnou.

Velmi podstatnou složku činnosti firem, které pro Prahu 6 antisprejerovou údržbu domů zajšťují, a nutno konstatovat, že finančně zcela nejvýznamnější tvoří tzv. antisprejerové nátěry. Jedná se o různé druhy moderních výrobků, které po nanesení na fasádu domu vytváří účinnou ochranu proti dalšímu poškození a zároveň umožňují několikanásobné odstraňování graffiti aniž by došlo k poškození stavu i vzhledu fasády. Kvalita přípravků však odpovídá ceně a jen v loňském roce investovala Praha 6 do tohoto druhu ochrany třináct milionů korun. Praha 6 zvolila postup, kdy jsou postupně opatřovány antisprejerovými nátěry všechny objekty, které nejsou zařazeny do plánu oprav vnějšího pláště. Při opravě fasády je antisprejerový nátěr nanášen automaticky. V roce 2000 tak bylo ošetřeno celých 45 tisíc m2 fasád a tento trend pokračoval i v následujících letech.

 


--- konec tisknuté stránky www.praha6.cz/antisprejerovy_program_koncept ---

Úřad městské části Praha 6
Čs. armády 23, Praha 6, PSČ 160 52

Kontakty

Ústředna: 220 189 111
Bezplatná infolinka: 800 800 001
Fax: 220 189 111
Email: podatelna{zavináč}praha6{tečka}cz
Datová schránka: bmzbv7c
Web: www.praha6.cz